Říká se, že obhajoba je těžší než nějaký titul získat, ovšem to co loni platilo jen částečně, letos platilo měrou vrchovatou, byť i jen v úvodu soutěže, pak se pravý opak stal pravdou, jak je jasně patrné z pohledu na tabulku. Ovšem hned v 1. kole, které bylo opravdovou pohromou favoritů, klokany připravil o neporazitelnost nevyzpytatelný tým Losových kormoránů. Cesta do Vokovic tak byla trudná a neveselo bylo i po první třetině, kdy na světelném ukazateli svítil stav 2:0 pro domácí ex-výfuky, ale v závěru druhé třetiny zelenobílí zápas otočili a v poslední třetině si už vítězství vyrvat nenechali. Pohled na tabulku však nebyl milý ani po třetím kole, kdy měli ledoví klokani volno a figurovali až na nelichotivé páté příčce! Ve čtvrtém však v divoké přestřelce zbavili kouzla neporazitelnosti loni poslední Olympik a zdolat bezbodový Comet nemělo být při cestě tabulkou vzhůru žádným problémem - jenže nečekaně bylo. Gólman černých Šťovíček byl k nepřekonání a naopak do naší svatyně zapadl bezmála každý střelecký pokus soupeře. Hendikep 1:5 v polovině utkání se jevil děsuplný, klokani však nerezignovali a v úvodu závěrečné třetiny vstřelili kontaktní gól -- víc však nestihli, neb zranění jediného gólmana hostí zápas ukončilo a následná kontumační výhra mohla upřímně těšit jen málokoho. Více už následné vydřené vítězství nad Žižkovem, jež zelenobílé už katapultovala do čela. Ovšem stínem zápasu byl promarněný náskok (5:2), minimálně sporná branka-nebranka na 3:2 a dva dva body přinesla až šťastná trefa kapitána "Ronyho" v samotném závěru -- navrch ve vlastním oslabení!!! Přesto výhra v Braníku nad Kobrou "B" značila po první čtvrtině soutěže již dvoubodový náskok, který byl umocněn, když v přímém souboji o první místo podlehl zelenobílým na témže ledě i v té době druhý tým kormoránů. V zápětí odjížděla poražena z Nikolajky i loni stříbrná, a před sezónou nejvyššími ambicemi oplývající Hvězda. Náskok na čele utěšeně narůstal a to tím spíše, jako kdyby letos druhá příčka byla prokletá, a celek, který na ni po sérii výher poskočil, vzápětí čekala série porážek a hluboký tabulkový propad. To se stalo jak Cormoranu, tak Olympiku i Žižkovu a tak pozice "korunního prince" nakonec doslova "zbyla" na tým z Vokovic, jehož hráči si na startu soutěže určitě nepřipouštěli, že konto Hvězdy zatíží osm porážek (plus tři remízy) a zaostanou na prvé místo 12 bodů, přičemž tato bodová propast mohla být popravdě ještě mnohem vyšší...

   O "titulu" se prakticky rozhodlo již v 16. kole, kdy právě Hvězda nedokázala využít domácího prostředí a remizou 2:2 s Bohemkou ani symbolicky nestáhla desetibodový rozdíl mezi oběma předsezónními favority. Pak ještě zatoužil atakovat nejvyšší příčky "černý kůň" soutěže ze Žižkova (jenž před sezónou opustil název Sokol a v průběhu sezóny z původní šedé zežloutl, stejně jako Hvězda, která odložila modré dresy, a jelikož Olympik zoranžověl, modrá z pražského ledu prakticky zmizela... :-), ale jeho série vítězných zápasů trvala jen šest kol (tj. od klání s Bohemkou, do dalšího měření sil :-) a po 3/4 soutěže bylo definitivně dobojováno, tedy alespoň co se otázky prvenství týče, což na jedné straně sice mohlo těšit, ale na druhé nesmírně frustrovalo. Celek zbavený vší motivace podruhé podlehl kormoránům a našel ji, až za stavu 0:3 posledního vzájemného měření sil s Hvězdou, jež dokázal závěrečnou smrští otočit na 7:4. Až přemotivovaný byl i souboj s Žižkovem, jenž po 12 letech porážek konečně vycítil šanci tuto tragickou bilanci zlomit, ale naši hráči měli jiný názor a uhájili jej i za cenu bitky a vulkánu emocí. Třetí mistrovská porážka se tak zrodila až v posledním kole, kdy se hadi z Braníka polovinu zápasu před klokany doslova plazili, ale pak dvěma slepenými brankami ucítili šanci na solidní výsledek, jež jim dala křídla na nichž doslova dolétli k senzační výhře, jež byla sice šťastná, ale přiznejme, za předvedený heroický výkon v druhé polovině zápasu, po právu zasloužená...

   O prvenství bylo sice rozhodnuto již po 3/4 soutěže, ale zhruba v téže době padl i další demotivující verdikt -- kvalifikaci letos z ekonomických důvodů neabsolvujeme!!! Nechme stranou otázku výkonnosti a konstatujme, že asi definitivně rozhodla 10.000 kauce jenom jako vyjádření solidního zájmu tuto podstoupit. Zájem by sice solidní nepochybně byl, ale nesolidní byla nejistota ohledně toho co vlastně kvalifikace bude obnášet a to byl příliš veliký hazard s jen tak tak stabilizovaným rozpočtem. Nic navíc nekynulo ani z případného úspěchu, na finanční pokrytí vyšší soutěže zatím není pomyšlení a licenci na vyšší soutěž výhodně "prodat" a pokrýt tím alespoň náklady na provoz mužstva je v posledních letech spíše zbožným přáním, než reálnou vizí, jak tým motivovat...  Sezónu tak zakončilo benefiční utkání (k 80. letům zelenobílé kanady) mezi úřadujícími městskými přeborníky a starou gardou poskládanou primárně z hráčů, kteří si v minulosti druhou ligu za Bohemku zahráli. Přes řadu zklamání (především "účast" byla ve všech ohledech neuspokojivá, neb kolik šancí k setkávání pamětníků je srovnatelných a kolik lidí je ochotno organizace něčeho takového ujmout?), utkání proběhlo velice hladce, zúčastnění rozdávali úsměvy na všechny strany a 16 branek, v drtivé většině parádních, jistě uspokojilo i na bohaté minulosti hokejové Bohemky nezaangažované přihlížející...

   Minulost byla důstojně oslavena, otázkou zůstávala budoucnost a u většiny převládl názor, že než opakovat ještě jeden takový ročník v městském přeboru (krom nehorázného herního modelu s ním jsme nebyli s to hnout, neochota svazových funkcionářů s KPM cosi vskutku positivního udělat, ba spíše naopak, stávka rozhodčích, atp.), tak snad raději "zběhnem" do středočeských struktur, kde je alespoň teoreticky stále O CO HRÁT a to i za cenu nelehkých začátků v nižší krajské soutěži. Bylo to logické stanovisko přijaté na základě přirozené "spádové oblasti" a měli jsme v tomto smyslu i předběžný příslib, ale nakonec bylo všechno jinak!!! Středočeský VV naše zařazení do svých soutěží nakonec zamítl zcela a nám nezbylo, než hledat asyl jinde a nebo vypít "pohár bezperspektivnosti" v městském přeboru až do samého dna. Naštěstí byl navázán kontakt s představiteli severočeských regiónů a i když plán na AMATÉRSKOU LIGU SEVERU nebyl realizován, o novou motivaci před novou sezónou snad nakonec před novou sezónou nebude taková nouze...  

O titul městského šampióna se zasloužili:

brankáři: Ondřej Vála, Lukáš Jindra, Jan Duras;

obránci: Karel Bureš, Adam Vála, Petr Krása, Aleš Zacha, Karel Jeníček, Jan Dušek,  Radek Koumal, Jan Doutnáč;

útočníci: Jiří Doskočil, Ivo Jindrák, Martin Stuchlík, Filip Fencl, Pavel Hlaváček, Ronald Schubert, Ondřej Suk, Pavel Kos, Radek Kaucký, Aleš Vondrák, Matěj Štěpán, Zbyněk Pour, Martin Janský a v útoku si zahrál i gólman Ondřej Vála

(v pořadí je zde primárně zohledněna četnost účastí na mistrovských kláních, pak až "kanada" :-)

Realizační tým fungoval ve složení:

Ivo Jindrák, Martin JANSKÝ, Svatoslav Baťa, Miroslav Samec a Hanka Jelínková

*/ započtena je i bilance z nedohraného zápasu s Cometem...

PT/ Tyto žebříčky i uvedené bilance jsou ryze neoficiální

a jak nezastíráme, mnohdy žel asi spíše jen orientační...

(omlouváme se všem ošizeným a v jistém smyslu i obdarovaným)