Pražský přebor – "zmatečná tabulka":

Tato "zmatečná tabulka" je takřka optimální, mužstva na stejných příčkách v jednotlivých skupinách se tu hezky párují a jen bodový zisk (popř. skóre) rozhoduje, kdo je tu uveden jako ten "lepší". Oproti loňsku došlo v herním systému k jediné podstatnější změně a tou je fakt, že poslední celky obou oddělení sestupovaly přímo bez možnosti opravy [vítězi obou skupin I.B-třídy tak postupovali přímo]. Nejen z pohledu stanovení sestupujícího ve skupině »A« je zřejmé, že v této sezóně stále ještě neplatilo pravidlo o upřednostnění "vzájemných zápasů" při určení pořadí v případě bodové shody. Ale s ohledem na minulou sezónu nejspíše nerozhodoval ani prostý "rozdíl" v celkovém skóre, ale tzv. "podíl", tedy poměr branek získaný vydělením počtu vstřelených branek góly inkasovanými. Kritérium je to velmi ošidné, jak se ukazovalo v závěru loňské sezóny, kdy pár zaváhání obrany Dynama, kterému by jinak s RH Praha XIII. stačilo libovolné vítězství, mohlo mít fatální následky... V této sezóně to znamenalo, že v rozhodujícím duelu o vítězství nemusel Spartak Stalingrad porážet Baník Hostivař o 13 branek a výše, ale stačilo vyhrát třeba "jen" 9:0, 11:1, 12:2, 13:3, atp., to bychom už ale zabředali do absolutních abstraktností...

 Tuto tristní situaci zavinil hned první zápas ledových klokanů, když zelenobílí velmi překvapivě podlehli nejtěsnějším rozdílem smíchovskému nováčku soutěže Spartaku Škoda -- stačil přitom bod a boj o prvenství mohlo vypadat výrazně jinak. Následující tři soupeře totiž přejeli stalingradští Spartakovci poměrně suverénně, ale smůla, největší rival klokanů v boji o prvenství, Baník Hostivař, procházel soutěží ještě suverénněji a rozdíl ve skóre narostl po čtyřech zápasech na plných 26 branek... Kdyby byli naši borci se smíchovskou Škodovkou uhráli onen pověstný bodík, pak rozdíl 25 gólů by nevážil docela nic a klokanům by v utkání o první místo stačila i ta nejprostší výhra. Takto museli dát nejméně 9 branek, a třebaže po první třetině vedli, inkasovaný gól znamenal potřebu vstřelení 10 dalších branek, po prohrané druhé třetině pak klokany od vítězství ve skupině už dělilo plných 11 zásahů do soupeřovy klece. Nepřišel už ani jediný, který by znamenal alespoň bodový zisk, ale i tak Spartak Stalingrad uhrál s "horníky z Pérovny" jeden z nejúspěšnějších výsledků v celé sezóně. Ve finále městského přeboru utrpěli "profesoři" z Institutu Tělovýchovy a Sportu (ITVS) od Baníku dvě šestibrankové porážky a podobně dopadla v baráži o znovu rozšířenou "oblastní soutěž" i rezerva Tankisty Praha [vítěze soutěže jedné z KVTVS Praha] -- až v odvetě se "vojáci" zmohli na čestnější porážku (šlo o prohru 5:6, když v prvním zápase kvalifikace podlehli 4:10). Pokud si špetku zafantazírujem, tak na místě postupující Hostivaře docela dobře mohli být právě ledoví klokani...

Více o republikových (seniorských) mistrovských soutěžích viz »zde«

Tým Spartaku Stalingrad vyfotografovaný 3. prosince 1954

Stojí zleva: Pohunek, Klicpera, Jiřčík, ???, ???, Linka, Šídlo, Holeček

v předklonu: Štětka, Nerušil(?), Fiala, Turek a Blažek

o personáliích více v tzv. »Petzoldově kronice«

VÝSLEDKOVÁ PŘÍLOHA:

 Pořad zápasů městského přeboru...:

 1.        Sp. Smíchov Škoda – Sp. Stalingrad  4:3 (2:1, 1:1, 1:1)

 2.        Sp. Stalingrad – Sp. Karlín Dukla  8:2 (1:0, 2:1, 5:1)  

 3.        Rudá Hvězda Jánošík – Sp. Stalingrad  5:10 (0:5, 1:2, 4:3)   

 4.        Sp. Stalingrad – Závod 9. května  12:0 (3:0, 3:0, 6:0)

 5.        Baník Hostivař – Sp. Stalingrad  4:3 (1:2, 3:1, 0:0)