Pražský přebor – konečná tabulka:

Tento ročník se městský přebor vrátil k osmi účastníkům, přičemž v této sezóně to bylo zdůvodněno především potřebou toho aby bylo vůbec "oč hrát" [pokud mi povědomí sahá všechny zápasy se odehrály na Nikolajce, nejčastěji formou dvojzápasů!] -- ze startovní listiny kamsi do historického propadliště odlétl druhdy tak úspěšný ruzyňský celek reprezentující ČSA a z výsledkových listin zmizely i smíchovské Naftové motory. Předpokládám ovšem, že druhý oddíl nezanikl zcela (šlo o dobově "zašifrovanou" Čechii Smíchov), ale hokejisty zastřešil nový patron -- Uhelné sklady Praha (ty tým již vbrzku dovedou na výsluní, tedy min. v pražském kontextu). Předsezónní dispozice slibovaly, dík ohlášenému vzniku tzv. hokejových divizí (tj. v podstatě návrat k "oblastním soutěžím" zaniklým po sezóně 1959/60), přímý postup nejméně třem celkům tabulky, přičemž vítězi soutěže navíc kynula tradiční šance porvat se o druhou ligu... V soutěži nejlépe odstartovala Tesla Žižkov jej se držela první tři kola v čele (6 bodů + skóre 27:5, oproti "pouhým" 20 brankám klokaním), pak však "elektrikáři" překvapivě podlehli "medikům" a ještě překvapivěji pak nováčku Spartaku Praha 4 a další body si připsali až v 8. kole. Do čela tak mohli jít hokejisté Bohemians, ale díky odloženému zápasu s Konstruktivou vyskakoval periodicky do čela tabulky Medik. Když pak i Košířští senzačně podlehl hokejistům z Prahy 4, ocitla se na chvilku v čele i Konstruktiva (měla zápas k dobru, byť bod za remízu ztratila s Mediky již v prvním kole), ale byl to jen prchavý okamžik jehož pomíjivost definitivně ztvrdil vzájemný zápas obou neporažených mužstev -- od toho okamžiku již měla soutěž jen jeden vedoucí tým o jehož celkovém vítězství pochyboval asi jen málokdo. 

Pomineme-li jasný triumf zelenobílých, tak se v přeboru žádná velká senzace nekonala. Překvapením asi bylo jen to, že v opravdu lítém boji o třetí příčku nakonec zvítězili košířští Medici, ovšem ani na Žižkově nemuseli dlouho truchlit, zakrátko se obratnou diplomacií na divizi mohli těšit rovněž a nakonec se v nové soutěži objevily ještě další dva pražské kluby. Do vyšší soutěže naprosto překvapivě postoupili i "uhlíři" (cestu jim musel uvolnit Spartak Praha 4, jenž nefiguruje už ani v příštím ročníku přeboru a tak nelze vyloučit např. ani fůzi) a ještě překvapivěji se za rok v divizi objevuje i sotva založený Hockey Club Praha (dnešní Hvězda)!? Byla to pohnutá doba, těžko vystopovat všechny aspekty CO a PROČ, ale snad se nebudu mýlit, když uvedu že posledně jmenovaný oddíl "práva k soutěži i kádr" pro svůj seniorský tým vyzískal od Sparty, jejíž rezervní celek z výsledkových listin touto sezonou [konkrétně sestupem z 2. ligy] mizí. Jiné podání zde předestírá, že od Sparty divizi odkoupili "uhlobaroni", naopak HC Praha se zrodil využívaje potenciálu bývalých sportovců z rozpuštěného oddílu Spartak Praha 4 - kde je pravda dosud tápem ?!?

Ale zpět k hokejistům Bohemians kteří za soupeře v boji o druhou ligu dostali za soupeře jihočeského přeborníka z Milevska a středočeskou Tatru Kolín. Hned v prvním zápase s milevským Spartakem ZVVZ si klokani zcela nechali utéci úvod zápasu a dle vývoje zápasu bylo třeba brát štvanickou remízu spíše jako úspěch. Pak mužstvo vyjíždělo do Kolína a bylo zřejmé, že případná porážka s místním Spartakem Tatra znamená konec postupových nadějí. Třebaže se brankář Votruba blýskl 45 úspěšnými zákroky, poměrně vysoké porážce klokanů zabránit nedokázal. V milevské (resp. písecké, Milevsko nemělo vlastní zimák) odvetě jako by se opakoval první zápas, zprvu dominovali domácí ZVVZ a pak znovu přišel obrat, tentokrát dokonce s vítězným koncem pro zelenobílé. Ve štvanické odvetě s Tatrou Kolín už vůbec o nic nešlo, soupeř vývoj zápasu sice bezpečně kontroloval, ale nezabránil hokejistům Bohemky zakončit tak nějak  "polo-postupovou" sezónu poměrně důstojným výsledkem...

Více o vyšších domácích (seniorských) mistrovských soutěžích viz »zde«

KÁDR BOHEMIANS:

Mužstvo se (primárně podle noticek ve středočeské Svobodě) opíralo o brankáře Votrubu (nejslavnější dny prožil v Motorletu), obránce Gottfrieda a Škodu (hrávali i ve Slavii), útočníky Kačírka, Kubalíka, Nováka, Faldynu (získaný před sezónou z Dvora Králové), Rezlera a Christelbauera (ve Svobodě Fichtelbauera). Kádr byl před sezónou dále posílen Sedlákem ze Slavie, Urbancem z dorostu, z Ruzyně se vrátili Kalný a Vítek, z vojny Pokorný. Mezi střelci ještě figuruje Pachman(n), Zítek (dle všeho "šotek" od Vítka), Tichý, Laciný, Náprstek a jakýsi Valcíř.

Trenérem mužstva byl pan František Fiktus,

ten si před kvalifikací pochválil mužstvo za suverénní vítězství v městském přeboru, ale postěžoval si, že se svými svěřenci může trénovat jen jednou týdně 1,5 hodiny. Doslovně pak řekl: "V kvalifikačních bojích o II. ligu nemá náš celek příliš velké vyhlídky, již splnění našeho cíle vyhrát přebor a postoupit do kvalifikace je pro družstvo velkým úspěchem. Nemáme tak dobré podmínky jako naši soupeři z Milevska a Kolína. To ovšem neznamená, že bychom nechtěli něco "uhrát". Naší devizou je výborný kolektiv s dobrou morálkou, za favorita však přesto považuji Tatru Kolín". Byla to věru prorocká slova...

 úvodní zápasy městského přeboru:

1.            Bohemians – TJ Hostivař  8:0 (2:0, 1:0, 5:0)