logo ihc bohemians ihc bohemians praha logo fb ihc bohemians
HOME SOUPISKA TABULKA STATISTIKY ROZLOSOVÁNÍ FANSHOP FÓRUM FOTOGALERIE OS IHC BOHEMIANS HISTORIE ODKAZY

Tak opět,

Bůh ví kdy,

Bůh vi s kým 

...

. .

 

zatím "bez"

 

Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?

 

ihcbohemians(a)email.cz

 

logo_praha10
M? PRAHA 10

logo_buldoci_neratovice
HC BULDOCI NERATOVICE

NOVINKY - VELKÝ ŠÉF, ZVANÝ VOVKA, ODEŠEL...

VELKÝ ŠÉF, ZVANÝ VOVKA, ODEŠEL...

Mezi osobnostmi které oblékly zelenobílý dres hokejových Bohemians patří nepochybně čelné místo Vladimíru ZÁBRODSKÉMU, který jako hrající trenér tehdy přeborové mužstvo ČKD Praha převzal na začátku sezóny 1963/64 a bez ztráty bodu jej přivedl k prvenství i následnému postupu do tehdejší II. ligy. Pravda, měl to zjednodušené tím, že zelenobílým Slavia [tehdy Dynamo] postupem vyklidila pole a "zmužněl" tým, jenž v sezóně 62/63 získal republikové stříbrné medaile v dorostenecké kategorii, ale to nic nemění na tom, že v II. lize 64/65 "klokani" byli s to obrat o body všechny soupeře. Tedy ne až tak, aby do posledních kol nebojovali o záchranu, ale na 26 bodů z 28 zápasů se poskládaly rezerva Sparty [Sokolova] osmi, Liberec, Kolín a Ml. Boleslav čtyřmi, a alespoň jednou prohrou i Havl. Brod, Hradec Králové i tehdy ve skupině nejlepší Dukla Litoměřice. Dnes extraligový Liberec odjel ze Štvanice dokonce s výpraskem 10:0!!! Pravda "Vovkova" následná emigrace v době, kdy byl s klubem stále smluvně vázán, ač už zjevně projevil zaječí úmysly, jeho hokejový odbor málem zlikvidovala, ale to se při dobrém konci dávno odpustilo...

Věděl jsem, že "Velký šéf" zde nebude na věčné časy, měl jsem připraven přepis «zelenobílých pasáží» jeho pamětí a i sice nepříliš kvalitní foto, leč výřez v dresu s logem "Č.K.D." -- ale ač se dožil požehnaných 97 let, "Vovkova" smrt mě nyní totálně zaskočila a připravené memoriály ne a ne dohledat...

Musím(e) se tak žel spokojit s celkovým týmovým fotem obsaženým v "postupové ročence": »zde« ("C") 

R.  I.  P.    i    z a     l e d o v é     k l o k a n y . . .

 

 

Dvoustránka věnovaná klokanům začíná prominutím zbytku trestu (ne za „politiku“, ale sázkové nekalosti) a návratem z hornické Ostravy. Na návštěvě kluků ze Sparty byl „novými funkcionáři“ vypoklonkován a dál již pokračujme citací tehdy již čtyřicetiletého borce:

 

"Co dál? Nikde jsem se nenabízel, ale zavolali mi z několika oddílů. I z Bohemians, tehdy pod hlavičkou Spartaku Stalingrad. Jejich nabídka se mi zdála dobrá taky proto, že bych z hlediska zaměstnání zůstal v ČKD, pod který klokani tehdy také patřili. Byla tam dobrá parta kluků. Ze začátku jsem dělal v odbytovém oddělení v Celetné ulici – byl tam i Vilda Marzin, bývalý fotbalový brankář Slavie, Sparty i Bohemians a velký průkopník ženského fotbalu u nás. Později nás rozdělili a já se přesunul do fabriky ve Vysočanech, i když ne ke strojům, ale do kanceláře.

   Bohemians hráli soutěž na úrovni dnešní II. ligy. Kdybych se o to snažil, jistě bych se uplatnil i výš, ale já o to nijak zvláště nestál. Sezonu jsme začali slušně, ligu jsme vyhráli a v roce 1964 i vyválčili postup. Prakticky jsme tehdy neprohráli zápas. Do hokeje jsem naskočil po roce a půl, ale vrátit se na led nebyl vůbec žádný problém – bruslil jsem i v Ostravě, byl jsem každý týden na ledě.

   V Bohemce jsme měli jen o něco víc než deset hráčů. Horší pětka se snažila skóre udržet, ta lepší dávala góly. Někdy jsem hrával centrforvarda a na křídle měl mladého Jirku Kochtu, budoucího reprezentanta a mistra světa, jindy šel do centra druhého útoku on a tím pádem se síly mezi lajnami trochu vyrovnaly. Výborný byl i příští dlouholetý obránce Sparty Miroslav Kuneš, ostatní už tak ne. U Kochty (a částečně i Kuneše) bylo jasné, že musejí dříve nebo později z Bohemky pryč, výš. Byli zdejší odchovanci, líbilo se jim tady, ale výkonnost byla mnohem větší. Už tehdy bylo jasné, že z Kochty roste velký hokejista. Byl o trošku větší než já, byl i silnější, perfektní zejména v dlouhých kličkách. Přitom byl chytrý a uměl dát gól. Každý hráč se chce naučit od těch starších, a pokud měli kluci z Bohemky zájem, říkal jsem jim co a jak. Kochtovi stačily náznaky, takové učení se odvíjí od herních situací a vnímavý hráč si všimne, jak je řešit. V té době náš hokej čekal na nějaký mezinárodní úspěch. Kluci byli zvědaví na čtyřicáté roky, ptali se mě na ně docela často.

   Poslední zápas za Bohemku, který jsem hrál, byl proti kombinované Spartě. V nové hale v Holešovicích nastoupil za soupeře i Venca Roziňák. Možná, že se hrálo po nějakém jiném, důležitějším střetnutí – v ochozech bylo hodně lidí, a že by přišli zrovna na nás, se mi nezdá. V tom utkání jsme po druhé třetině vedli o gól. O přestávce se ale Kochta a ještě jeden útočník omluvili, že mají nějakou oslavu a že by rádi skončili dřív. Optali se vedoucího, optali se mě – a my je pustili. Do závěrečné třetiny jsem nastoupil v obraně a i bez těch kluků jsme nakonec zvítězili!

   U klokanů jsme se po letech vrátil k tomu, že jsme jezdili hrát po českém venkově. Bylo to trochu jako za časů LTC během nacistické okupace. Hra mě pořád bavila, byli jsme velká atrakce, přišlo dost lidí. Točilo se to kolem mě. Na protihráče si nemůžu naříkat, nekopali do mě, nechtěli se po Zábrodském vozit. Na druhou stranu jsem byl poměrně snášenlivý a nějaký ten žduchanec jsem vždycky vydržel. Skončili jsme sezónu a já neměl s Bohemkou novou smlouvu. Moje další plány směřovaly někam úplně jinam. Brzy po mě odešel z klubu i Kochta. A jak jsem slyšel, celý mančaft se tak trochu rozpadl."

 

S koncem druhé stránky se „Vovkovy“ paměti s Bohemkou rozloučily poměrně eufemisticky, nedokončil ani své „záchranářské povinnosti“ v sezóně 64/65 a na sezónu 65/66 smlouvu měl, na vlastní oči jsem ji viděl v haldě archiválií TJ na Hagiboru, ale stal se z ní jen bezcenný, ba až notně jedovatý cár papíru...

   Také přestupovou dohodu Jiřího Kochty z Bohemians do Sparty – nakonec on i mnozí odešli předčasným nástupem na vojnu a tak Jirka nakonec přestoupil „přes Jihlavu“ a všechny domluvené puky, hokejky a tréninkové hodiny jako bonusy k dnes směšné přestupové částce tím asi padly...

   Ale zpět k Zábrodskému, hrál za tým ČKD Praha, Spartak Stalingrad byl v době jeho příchodu již déle než rok minulostí. Tvrzení o pouhých deseti hráčích snad platí k začátkům „Zábrodského éry“ v městském přeboru, ostaršením dorostenců i přivedením několika "Vovkových" kámošů kádr praskal ve švech a mnozí kluboví veteráni zahořkle odešli, leč i to byla cena za tehdejší vyšší ambice...

   Nehledejme všechny mouchy, kterých je v každých subjektivních pamětech kvantum. Ale i v ročence 1964/65 budete jen těžko hledat zmíněný zápas s kombinovanou Spartou. Vždy šlo jen o rezervu, a pokud šlo o zápas „poháru II. ligy“, pak se hrálo na Štvanici a zelenobílí vedení neudrželi. Šo-li o zápas II. ligy, tak nejspíše ten z 14. kola, ale zde zelenobílí vedli o branky tři... Jenže repre-mužstvo bylo v Coloradu, sparťanské áčko v západním Německu, oněch více než 1200 diváku tak zmíněný duel nejspíše vskutku přítáhl, leda, že by se utkání uskoutěčnilo jak dvojzápas s duelem Slavie s Č. Budějovicemi, ale ten se tuším hrál na Štvanici??? Jenže to už si momentálně nedokážu potvrdit, ani vyvrátit... V Holešovicích se nejspíše hrál i duel 21. kola, zde šlo o pozápas ligových "S", ale o druhé pauze to opět bylo o tři... O zápas posledního kola by nemělo jít docela určitě, tam Kochta v závěrečné třetině naopak hatrickem přispěl k obratu!!! Nadto vše svědčí pro to, že poslední zápas se Zábrodským v dresu ledových klokanů odehrála hokejová Bohemka až v liberecké baráži...

 

HOWK – více ev. »zde« 

  

Tamtéž naleznete i nějaké ty „pouťáky“ – ovšem Brno, Č. Budějovice či i Chomutov bych nepovažoval za venkov a výlety do Podluh či Horní Břízy byly „soutěžní“ – v posledním případě se nadto hrálo v Plzni a již bez „Vovky“ – zbudou snad jen Hořovice, ale připusťme, že ne vše se muselo dostat na stránky novin... 

 

 

 

 

22.03.2020 [8:26]

Vzpomínky Jirky Kochty naleznete mj. zde:
https://isport.blesk.cz/clanek/hokej/377303/kochta-se-ucil-od-legendy-zabrodsky-si-me-oblibil-byl-jsem-jako-treti-syn.html
- s Vovkou ovšem nebyl spoluhráčem tři až čtyři roky, ale zhruba "jen" sezónu a půl...

21.03.2020 [11:21]

Tak jsem našel alespoň "xerox" předlohy -- tak jsem to poznovu předatloval a letmo glosoval Emoticon


 1

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!