historie

Takzvanou »PETZOLDOVOU KRONIKOU« míníme DĚJINY ZELENOBÍLÉHO HOKEJE tak jak byly na sklonku šedesátých let 20. století sestaveny velkým klubistou a tehdejším předsedou propagační komise hokejového oddílu Bohemians panem Miroslavem Petzoldem (nar. 8. ledna 1934). Začátkem 70. let pak byly jím shromážděné materiály publikovány v klubových ročenkách, nejprve pod titulem "PO STOPÁCH HISTORIE", později jako "NAHLÉDNUTÍ DO KRONIKY"...

Souběžně s tím (jako duchovní otec těchto brožurek a jistou dobu i jejich šéfredaktor) na stránkách těchto tiskovin vyzpovídal i řadu dnes už dávno nežijících pamětníků a mimo vlastní chronologii nám přes propast času zprostředkoval i řadu dalších v současnosti jen stěží docenitelných informací, jež by byly jinak nenávratně ztraceny -- podobně jako opravdová autentická »oddílová kronika« dřevních dob na níž v dopise J. Lánskému vzpomíná "pantáta" Honejsek...

Historickou »kroniku« na rozdíl od pana Lánského pan Petzold v rukou nejspíše nikdy neměl, ale dost možná z ní alespoň zprostředkovaně čerpal, protože některé informace z novin jednoduše vyčíst nejdou... Přesto se před lety tento veliký hokejový nadšenec nevyvaroval nemála chyb a nepřesností [pochopitelných vzhledem k technickým podmínkám jaké ve své době na utřídění tehdy získaných materiálů měl], nicméně velmi mistrně využil náskok čtyř desetiletí a sestavil vskutku mimořádnou mozaiku, kterou vám na následujících řádcích představíme v plném znění a na následující věty se budeme mnohokrát odkazovat ať již kvůli korekcím, či jako pomyslní "topící, kteří se stébla chytají..." :-)))

PS/ Počínaje poválečnými lety fungují (hnědé) letopočty i jako tzv. "prolink" na odpovídající ročenky webové...

PT/ Zelené jsou pro odlišení i naše komentáře, které v původním textu nezazněly...

[prosím, odpuste dočasné nezobrazování se některých ilustrací...]

---------------------------------------------

P o s t o p á c h h i s t o r i e .

---------------------------------------------

Motto: (Ze vzpomínek zakládajícího předsedy s. Jana Honejska*).

Vinohradská Vendelínka byla doménou bruslařského a hokejového sportu v jeho začátcích. Tam se chodívala dívat vršovická mládež a zářné zjevy tehdejších bandy hokejistů na ledě, mezi něž počítáme např. Ing. Palouše, bratry Rubliče, Ing. Šroubka, Vyndyše i slavné bratry Schomburky z klubu B. C. Leipziger, kteří v Praze hostovali.

Příklady těchto sportovců byly vlastně základem založení našeho oddílu. Začali jsme v našem klubu růst z ničeho nic, jako malá květinka v kořenáči. Do vínku jsme si dali vůli a nadšení . . .

PT*/ Máme i další závažné indicie domnívat se, že právě Jan Honejsek v bezprostředních poválečných letech v kterémsi z ilustrovaných časopisů uveřejnil svůj pre-historický pamětnický "klokano-hokejový" elaborát, jenže KDY a KDE se nám žel do dnešních dnů vypátrat nepodařilo...!?!

Oddíl "kanadského" ledního hokeje vznikl v našem klubu v roce 1929 z dříve provozovaného bandy-hokeje na ledě, a byl Českým hokejovým svazem registrován jako 33. oddíl v Čechách.

Ještě v poválečných letech byl za ročník založení označován rok 1916, který však byl výročím založení samostatného oddílu – ledního bandy-hokeje. Uvádění tohoto roku založení naprosto nepramenilo z nepoctivé snahy vytvořit oddílu delší tradici než skutečnou, nýbrž bylo dáno tím, že většina hráčů i funkcionářů působila v obou oddílech a "kanadu", jak se lednímu hokeji tehdy říkalo, považovali všichni za pokračování své činnosti.

I dnes se hlásíme k našemu prvnímu výročí, – ostatně bylo by velmi necitlivé učinit jinak, – ale k oslavě vlastního založení oddílu musíme vždy hovořit jen o roku 1929.

I tak je naše více než čtyřicetiletá historie plná událostí, které stojí za to, abychom jim věnovali pozornost:

V době založení nebyly ještě zavedeny žádné soutěže, všechna utkání se hrála jen přátelsky. Z prvních výsledků nebylo mnoho radosti. S Vyšehradem jsme prohráli 1:6, s I. ČLTK 1:7, s Kladnem 0:2 a s LTC Praha dokonce 1:25.

V další sezóně nebyl začátek také úspěšný (s Vyšehradem 2:5, s LTC Praha 0:13, – což ovšem byl poloviční příděl branek oproti obdrženým v sezóně minulé), poté však následovala vítězná série: Mladá Boleslav 6:2, Tábor 7:1, Karlínský Team 5:4, LTC 27 3:2 a konečně nejcennější vítězství nad I. ČLTK v poměru 1:0. Byla to však vítězství Pyrrhova. Ostatní oddíly projevily zájem o naše úspěšné borce, přidala se řada potíží a oddíl se rozpustil.

Takový byl začátek a konec naší činnosti.

Láska ke klubu i k našemu sportu, nadšení a obětavost hrstky zbylých sportovců i funkcionářů nedovolila tomuto stavu udělat definitivu. Již za dva roky poté oddíl oživuje svou činnost a v roce 1933 nastupují naši borci opět do dalších hokejových bojů.

O nich necháme mluvit naši kroniku:

Rok 1933

Sehráno 5 mistrovských utkání. Dvě na "vlastním kluzišti", které nám poskytl klub AFK Waldes, vítězná – a to s STK Smíchov 4:1 a s Atlantikem Praha 2:1, další na hřištích soupeřů vesměs neúspěšná: v Uhříněvsi 3:5 , proti ČLTK 2:5 a v Úvalech 1:5.

Nelze zapomenout další významné události této sezóny – založení dorosteneckého družstva. Nadšení z obnovené činnosti přivedlo nám mnoho zájemců z řad mládeže a ustavené družstvo patřilo hned od prvopočátku k nejlepším v Praze. Již zahajovací utkání způsobilo senzaci. Náš dorost porazil v poměru 4:1 pražskou Slavii.

Rok 1934

Sehrána 3 mistrovská utkání a 1 přátelské. Všechna vítězná. S Atlantikem 2:1, s Velkou Chuchlí 8:2*, s Kladnem 2:1*, a přátelské s Hagiborem 4:1. Událostí sezóny bylo zřízení dnes již legendárního hřiště na tenisových kurtech u Voláků ve Vršovicích. Bylo vybudováno i umělé osvětlení, i když ne právě dokonalé.

Rok 1935

2. místo ve II. třídě a nebýt nešťastného rozhodnutí rozhodčího ve velmi důležitém utkání s LTC Žižkov (porážka 0:1*), mohli jsme být účastníky kvalifikace o postup do I. třídy. V tomto roce bylo rozhodnuto o systému hokejových sezón a jim byly přizpůsobeny všechny soutěže.*

PT*/ Zde je nějaký "nonsens"!? Jednak zmíněné zápasy s HC Chuchle, HOSK Kladno a LTC Žižkov patřily prokazatelně do mistrovské sezóny 1934-35 (náleží sem ještě remíza 1:1 s HC Řevnice a nezjištěný výsledek s STK Smíchov, pokud se vůbec hrálo - více »ZDE«). Konečně "sezóny" striktně a jednoznačně diktovala příroda a její roční období; někdy mrzlo (s nadsázkou) od října do března, jindy takřka vůbec a ev. "dohrávky" klíčových zápasů počátkem zimy následující na tom nic nemění... [ostatně ještě ve čtyřicátých letech byla i nejvyšší republiková soutěž v jedné ze sezón kompletně odehrána ještě do Vánoc, v jiné naopak odstartovaly ligové boje teprve v lednu; přesto je vítěz vždy uváděn s tradičním lomítkem...]

S e z ó n y :

1935 – 36

Soutěž pro nepřízeň počasí nedohrána. Zaznamenáváme pouze vítězství nad Atlantikem 4:2, porážku s I. ČLTK 1:4 a s Libní 2:3.

1936 – 37

5 mistrovských utkání, 3 přátelská. Jediná porážka sezóny stála nás prvenství ve II. třídě. To získává Rapid Praha vítězstvím nad námi v poměru 5:4. V ostatních mistrovských zápasech porážíme LTC Uhříněves 4:0, ŽSK Hagibor 1:0, HC Vinohrady 4:3 a s SK Pyšely remizujeme 0:0. V přátelských zápasech porážíme prvotřídní LTC 27 6:3 a nerozhodně hrajeme se Slavií 0:0. V mužstvu už s úspěchem hraje několik vlastních odchovanců z dorostu.

1937 – 38

Reorganizací je mužstvo zařazeno do I. třídy. Zde docilujeme těchto výsledků: s Jednotným svazem 1:3, s ČSK Vyšehrad 1:3, s Dušníky 4:3, s Dejvicemi 13:1, s LTC 27 0:0, se Slovanem Unhošť 0:1* a s LTC Řevnice 1:1. Nepřízeň počasí nedovolila sehrát více utkání.

I dorostenci přišli zkrátka. Sehráli pouze 3 utkání. Pro úplnost s těmito výsledky: s STK Smíchov 1:0, s ČSK Vyšehrad 1:1 a s LTC 27 2:2. Hřiště u Voláků bylo vybaveno novým nádherným osvětlením, stejné úrovně jako na pražské Štvanici.

1938 – 39

Neúspěšná sezóna. Odchod několika zkušených hráčů a svízelná hospodářská situace zapříčinila neúspěchy v soutěži, kde mužstvo obsadilo poslední místo, což znamenalo sestup do II. třídy. Bylo sehráno 9 zápasů, z toho 3 vítězné, 1 nerozhodný, ostatní prohrané. Docílené skóre 15:32.

Úspěšnější byli dorostenci, kteří zvítězili ve své mistrovské skupině, což je opravňovalo k postupu do finálových bojů čtyř vítězů skupin, kde však již neuspěli.

PT*/ Utkání mezi AFK Bohemians a Dynamem Unhošť se dle publikace Kladno Hokejové konal 7. ledna 1938 v Praze a šlo o zápas mistrovský, v tomto pramenu uvedený výsledek však nezní 0:1, ale je tam uvedena bezbranková dělba bodů!? [Odvodit tu lze, že mistrovsky se hrálo i s LTC 27 – pak se nabízí domněnka, že by v kronice mohly být oba výsledky prohozeny (?); správnost rozporných údajů žel dosud není odjinud ověřena...]

Snímek mužstva našich "kanaďanů" z předválečné éry.

Zleva: Mach, Peternek, Chábera J., Spilka, ?!?, Chábera A., Peterka, Bejšovec a Marek

I I . s v ě t o v á v á l k a a n á š s p o r t :

Válečný mrak zahalil naši zem. Pro řadu oddílů, především pak dělnických, znamenal konec jejich činnosti. V té době se stal náš oddíl mekkou řady borců, ale i celých družstev. Pod naším jménem hráli alespoň přátelské zápasy. Zrůdný fašismus bil i do našich řad. Perzekuce, pronásledování, zatýkání . . . Mnohý z našich členů a přátel se nevrátil. S hlubokým zármutkem přijali jsme zprávu o našem nejtalentovanějším borci O. Kovanicovi, který byl zastřelen na útěku z koncentračního tábora. Smrt a utrpení těch, kteří nemohou dnes s námi listovat v naší historii, provází naše vzpomínky na válečná léta.*

PT*/ Přes humanitní aspekt těchto řádků, schází nám zde faktická zmínka o kuriózním "kolektivním postihu", jenž postihl na sklonku roku 1941 název oddílu, jenž se stal z Bohemians pouhou Bohemií. Popravdě nerozumím čím byla pro okupační správu ztráta "ns" tak podstatná a návrat k původnímu prostému AFK Vršovice by tu logiku dával větší... [asi nejmarkantnější "ironií" při potírání anglických (zjevně nikoli českých a vlasteneckých!) názvů je změna mladoboleslavské Aston Villy na Národní SK]

1939 – 40

Sehráno bylo 33 zápasů, celkové skóre 113:83. Z nejzajímavějších je třeba uvést: Sparta Nusle 5:1, ČSK Vyšehrad 3:1, Sportbrüder 5:1, LTC 27 1:3, HC Černošice 4:3, LTC Turnov 2:3, SKEP 6:3, Republikán XIX 2:4, LTC Praha 0:9.

Dorostenci sehráli 2 mistrovská utkání a 11 přátelských. Utrpěli pouze dvě porážky, vždy 0:1, a to se Smíchovem, který v odvetě porazili 7:2, a s Podolím. K výrazným úspěchům patřila vítězství nad Rapidem 4:0, nad LTC 27 3:0, nad Spořilovem 4:1 a nad HC Kbely 4:0. Celkové skóre dorostu bylo 47:11.

1940 – 41

Odchází řada hráčů, výbor je postaven před problém. Zbývá jediné řešení: Do mistrovských bojů nastupují dorostenci. A způsobují málem zázrak. Jen o zlomek brankového skóre uniklo nám 1. místo v soutěži.

Ti samí hoši pak vyhráli dorosteneckou soutěž, která je opravňovala k účasti ve finále Středočeské župy s LTC Praha. Teprve zde prohráli. Výsledek 0:4 však byl nanejvýš čestný, vždyť za LTC v té době hráli pozdější reprezentanti Ctibor, Konopásek, bratří Zábrodští, brankář Jirka, Kus, Müller a další.

1941 – 42

Oddíl posílen hráči vršovického Sokola. Sehráno 29 utkání (17 vítězných, 3 remízy, 9 porážek – skóre 115:71). V soutěži II. třídy končíme na 2. místě. Ze zajímavých výsledků – s Národním SK 18:0, s LTC 0:18, s divizním týmem Říčan 3:0, s LTC Žižkov 4:2, s STK Smíchov 8:0. V tomto roce bylo ustaveno i B mužstvo, které hrálo většinou s prvními mužstvy ostatních oddílů. Z jejich výsledů: HC Hostivař 5:2, ČASK 1:3, Mníšek 2:1 a 0:1, Žižkovský Team 0:2, atd.

Dorost sehrál 13 zápasů, z toho 5 vítězných, 5 prohraných a 3 remízy. Žáci sehráli 5 zápasů, pouze jeden prohráli.

1942 – 43

Počasí nedovolilo vůbec zahájit sezónu. Byl sehrán pouze jeden zápas s Rapidem Praha.

1943 – 44

Omlazení mužstva z předminulé sezóny projevuje se úspěšně. Vítězíme v mistrovství II. třídy bez ztráty jediného bodu a postupujeme do I. třídy. Ze zajímavých výsledků: Záběhlický SK 7:0, Vinohrady 5:0, Viktoria Dubeč 3:1, Meteor XIV 3:2.

1944 – 45

V tomto roce se sportovalo málo. Soutěž nebyla dohrána. K výstižným vzpomínkám na tehdejší sportování patří utkání s Hostivaří, které bylo pro nálet přerušeno a hráči i diváci běželi úprkem do krytů. Sehrány byly pouze tyto zápasy: Spořilov 5:2, Záběhlický SK 6:1, Ogar Hostivař 1:3, SK Modřany 5:3.

Dorostenci zvítězili ve své skupině Zimních her mládeže, když v rozhodujícím zápase porazili vynikající družstvo I. ČLTK v poměru 4:3.

Konec II. světové války uzavírá I. díl naší historie. Od té doby k dnešku dělí nás více než čtvrt století. Naší snahou bude popsat události za tuto dobu v naší příští ročence. Původní záměr otisknout celou historii oddílu pohromadě nedovolují nám naše možnosti. V zájmu návaznosti alespoň nejdůležitější události, které dnešku předcházely:*

Radostný život v osvobozené vlasti znamená i nevídaný rozmach ve sportovním dění. Rodí se stovky nových klubů, nezadržitelným tempem stoupá sportovní úroveň, hokejový puls doznává několikamnožného násobku.

Srovnání 180 utkání sehraných našimi družstvy v sezóně 1970–71, která představují dvojnásobek všech utkání sehraných v našem oddílu za celou dobu předválečné činnosti, je nade vše výmluvné.

Rok od roku zvyšuje se obtížnost na docílení úspěchu a jeho cena úměrně roste. V našem oddílu jsme se mohli v poválečném údobí radovat především z úspěchů dosažených v sezónách 1946 – 1947, kdy naše mužstvo postoupilo po dlouholetém úsilí do divize, a z nejúspěšnější éry za dobu trvání našeho oddílu vůbec, kterou představuje hokejová sezóna 1963 – 1964.*

PT*/ Šlo by namítnout, že "již" na jaře 1963 vybojovali junioři stříbro ve finálovém turnaji mistrovství republiky, sérii pozoruhodných vítězství vydobyli senioři v druhé lize až z kraje roku 1965, ale oba jmenované ročníky jsou sezónami postupovými! Kvůli zmenšení narušení chronologické posloupnosti KRONIKY však obsáhlý Petzoldův text k sezóně 1963/64 a další volně návazné texty uveřejníme až výrazně níže, zde ponechejme jen glosu do památného roku 1947...

Sezóna 1946 – 1947. – Rozhodující zápas.

2. února nastupuje naše mužstvo do kvalifikačního boj o postup do divize s dalším vítězem skupiny středočeské I. třídy – s hokejisty LTK Kyje, kterým los určil domácí prostředí. Boj začal. Nervozita na počátku zápasu, špatný led i nezvyklé mantinely nedovolily našemu týmu uplatnit technickou převahu. První třetina končí bez branek, druhá 1:1. Na počátku poslední třetiny docilujeme vedoucí branky a získáváme převahu. Blíží se konec zápasu, ale soupeř se nevzdává. Hlediště vře, vytváří úplnou psychologickou kulisu pro morální zlom našeho mužstva. V našich řadách opětovně projevuje nervozita a v závěrečném do krajnosti vybičovaném tempu dostáváme vyrovnávací branku. Je konec zápasu a bude se prodlužovat. Naši žádají delší přestávku, domácí si však vynucují okamžité dohrání. Mužstva nastupují s pěticemi svých nejlepších hráčů a hrají bez střídání až do samotného rozhodnutí.

V prodloužení je na ledě již jen naše mužstvo; vůle a nadšení zlomilo odpor soupeře, docilujeme vítězné branky a téměř dvacetileté úsilí našich hokejových průkopníků je korunováno postupem až do divize, která je v té době druhou nejvyšší hokejovou soutěží v republice.

Po vítězném zápase o postup do divize v roce 1947 (Kyje - Bohemians 2:3).*

Stojící: ved. Josef Pokorný, Kaláb, Votava, Rubáš (dnes trenér fotbalistů Plzně), Pšenička, Svoboda, Smetana.

Přední řada: Novák, Blažek, Schütz, Jindra Krška, Lad. Loužecký.

PT*/ Jde o původní popisku (Jiřího Rubáše, dlouhý čas i trenéra fotbalistů Bohemians, již není mezi živými). Identický snímek však byl otištěn již bezprostředně po zápase [v Mladé frontě] a tam bylo udáno. že se fotilo ještě před zápasem, a po pravdě, tento údaj se zdá z mnoha důvodů pravděpodobnější...

PT/+/ V originále byla ještě ilustrace (Takto nastupovali hokejisté k zápasům. Převlékání se odbývalo někdy i v nádražní čekárně. Na rybník v Kyjích, odkud je náš snímek, však přišli hokejisté převlečeni již z autokaru, který je na důležitý zápas dopravil.). Snímek Emila Pardubského se však zatím nepodařilo uspokojivě reprodukovat...

---------------------------------------------

P o s t o p á c h h i s t o r i e .

---------------------------------------------

V roce 1916 byl založen oddíl ledního hokeje AFK Vršovice*, z kterého vznikl v roce 1929 samostatný oddíl kanadského ledního hokeje.

Původně hraný bandy hokej na ledě ustoupil modernější a poutavější hře, přestože právě poslední léta "bandy" byla pro naše borce nejúspěšnější. V roce 1928 dokonce vydobyli titul přeborníka Prahy, když celou sezónou "prošli" bez porážky a dokázali porazit i své někdejší učitele – pražské pedestriány v poměru 15:1.*)

"Kanada", jak se tehdy kanadskému lednímu hokeji říkalo, zvítězila, i když se v tomto sportu po řadu let nedosáhlo žádných výraznějších úspěchů. Naši hokejisté byli až do roku 1937 účastníky II. hokejové třídy. V sezóně 1937-38 vlivem reorganizace postoupili do I. třídy, ale zde si zachovali příslušnost pouze po dvě sezóny. Návrat do I. třídy se zdařil teprve v roce 1944, a to mužstvu vytvořenému z vlastních odchovanců. Byli to převážně ti samí borci, kteří o tři roky později vybojovali pro Bohemians divizi. Nepředbíhejme však sled událostí a vraťme se do roku 1945, tedy tam, kde jsme v minulé ročence uzavřeli I. díl historie našeho oddílu.

*) Pedestriáni = vinohradští sportovci – původně chodci; název je odvozen z lat. pes, pedis = noha.

PT*/ Letopočet založení 1916 "žije" nejspíše jen na základě ústní tradice, žádným tomuto datu podpůrný dokumentem se v archivu TJ objevit nepodařilo. První hockey-ové aktivity v rámci AFK Vršovice se nám (jmenovitě Xtreme-ovi) však z dobového tisku podařilo doložit už k roku 1907, jak o tom praví první souhrnná "ročenka" (viz »ZDE«), která následně očima pamětníka, jednoho z hráčů "bandy", upomíná i na přebornický titul z roku 1928 – mnohé však nasvědčuje, že tehdy šlo o "landku" (tedy "pozemní hokej"), resp. dobovou variaci "bandy" bez bruslí i ledu... [TJ Bohemians Praha, však počátek tradic svých "pozemkářů", v klubu sportu mnohem úspěšnějšího a bezpočtem trofejí ozdobeného, klade až do roku 1960]

I I . d í l h i s t o r e o d d í l u L H B o h e m i a n s :

– n o v o d o b á h i s t o r i e –

1945 / 1946

Radost a nesmírné nadšení, které bylo průvodním jevem života v osvobozené republice, proniklo i do sportovního dění. Každé sportovní setkání bylo manifestací radosti ze života a lásky k vlasti. Ale i přísahou s odhodláním povznést naši zem, proslavit ji tedy i na poli sportovním. Odraz této snahy se promítl ve zvýšené intenzitě i v činnosti našeho oddílu.

První poválečnou sezónu jsme zahajovali v I. B třídě v tzv. říčanské skupině. Jednokolový systém soutěže určil vítěze, který o další postup musel bojovat dál v kvalifikaci. Výsledky zápasů (Viktoria Žižkov 3:3, HC Hostivař 0:2, SK Spořilov 2:1, STOB Benešov 1:3) stačily pouze na obsazení 3. místa* a tím mistrovské boje pro naše mužstvo skončily. Bylo však sehráno mnoho přátelských zápasů, mnohdy i se soupeři z vyšších tříd. Ze zajímavějších výsledků vyjímáme: Atlantic Praha 4:3, Slavoj Žižkov 4:3, Rapid Praha 3:1, Meteor VIII 1:2, Vysočany 3:3, Ruzyň 3:4, LTC 27 2:1 atd.

PT*/ K sestavení konečné tabulky schází několik výsledků, přesto lze konstatovat, že s uvedenou bilancí je 3. místo poměrně lichotivé, neb při nepříznivé konstelaci mohli docela dobře zelenobílí klesnout na samé dno - naštěstí nikdo nesestupoval, naopak všichni účastníci I. B třídy dík reorganizaci postoupili...

1946 / 1947

Nejúspěšnější sezóna od založení oddílu. Přestože došlo ke sloučení I. A a I. B třídy a bylo vytvořeno velmi silné oddělení*, jehož jsme byli účastníky, dokázali naši hráči v soutěži zvítězit bez ztráty jediného bodu a vybojovat tak právo na účast v kvalifikaci o postup do divize. Mistrovské zápasy: Spořilov 5:2, Sparta Davle 6:1, Meteor VIII 5:2, Měchenice 8:1, Vyšehrad 8:2.

V rozhodujícím kvalifikačním zápase o postup do divize, kterému jsme v poslední ročence věnovali samostatný článek, zvítězili naši borci 3:2.* Radost všech příznivců a zejména Pražanů připomínají nám ještě dnes novinové články uveřejňované po vítězství. Článek Mladé fronty s názvem "Klokani jdou zadarmo na karneval" je dokladem sympatií, které naše hochy obklopovaly.*

Kromě mistrovských zápasů sehrálo naše mužstvo 17 zápasů přátelských. V deseti zvítězilo, dva hrálo nerozhodně, zbývající prohrálo. Celkové skóre sezóny bylo 141:93. Střelci branek: Pšenička 35, Rubáš 34, Loužecký 20.

PT*/ celkem 36 oddílů bylo rozděleno do šesti šestičlenných skupin, jejich vítězi se dle losu utkali o tři postupová místa... - soupeřem klokanů v rozhodujícím zápase byli hokejisté AFK Kyje (nikoli LTK), zmiňovaný text viz o několik odstavců výše, celá reportáž z Mladé fronty pak je přetištěna v dané ročence...

1947 / 1948

Historie se opakuje: Právě jako na počátku třicátých let, kdy se podařilo vytvořit kvalitní mužstvo a docílit i úspěchů, avšak kdy následující sezóna přinesla pohromu, znamenal rok po postupu do divize podobný stav. Úspěšní hráči minulých let, Schütz, Krška, Pšenička, Králík, Kapoun, Blažek, Votava, Schejbal, Loužecký, Krásný, Novák, Volf, Smetana a další se postupně z oddílové sestavy vytráceli a výsledky v této sezóně: Hostivař 3:8, Lány 4:17 (!), LTC Uhříněves 3:11, Louny 3:5, Slavia Karlovy Vary 2:5 a další znamenaly jen neúspěchy. Propadli jsme se divizním sítem a spadli do hluboké propasti. Marná byla i snaha funkcionářů o doplnění sestavy. Získali jsme znamenitého Kameníka, pozdějšího hráče Sparty, i několik dalších posil, ale tito hráči neměli dostatek pochopení a záhy oddíl opustili. Jedinou dobrou vzpomínkou na tuto sezónu byl výborný výkon v Čelákovicích, 9:3 a snad ještě lepší hra proti tehdy vynikajícímu družstvu Velkých Popovic, za které startoval i čs. reprezentant Rejman a řada dalších vynikajících hráčů. V tomto utkání jsme sice prohráli v poměru 5:6, výkon i výsledek byl však pro hokejové kruhy překvapením. Musíme však dodat, že aktéry této výborné hry byli ještě ti hráči, kteří pro Bohemians vybojovali divizi.*

PT*/ Tato ročenka patří k asi nejproblematičtějším, většina zde uvedených výsledků a skutečností se totiž vztahuje až k sezóně následující (v tomto ročníku se konaly jen náhradní soutěže!) a dost možná i na roky další... [viz datové (hnědé) prolinky]

1948 / 1949 -- v původní kronice 1951

Když se kácí les, létají třísky. Toto přísloví je charakteristické pro zmíněné sezóny. Dobrá snaha docílit žádoucího sepětí pracovišť s tělovýchovnými oddíly byla v některých případech realizována velmi necitlivě. Bez hlubšího poznání a zvážení. Byla to léta tápání i pro náš oddíl. Reorganizací byli lední hokejisté spolu s některými dalšími sportovními oddíly začleněni do jednoty Železničáři Vršovice, přestože mezi nimi nebyl jediný pracovník ČSD. Většina hráčů byli pracovníky ČKD a ti se od nového patrona distancovali a přešli do oddílu mateřského závodu ZSJ Kolbenka. Byli to borci s vyšší kvalifikační třídou a díky tomu bylo družstvo ZSJ Kolbenka přeřazeno o třídu výš – do I. třídy (později nazývané městský přebor). Nakonec i zbývající hráči Železničářů Vršovice, tedy bývalého oddílu Bohemians, projevili zájem o přestup do ČKD a po několika jednáních došlo k dohodě o spojení obou oddílů. V té době přešli pod ČKD i hokejisté vinohradského Sokola a rázem byli pod jednou "střechou" všichni tvořitelé tradic našeho oddílového hokeje, o kterých jsme psali v poslední ročence. Rozšířený oddíl převzal jméno TJ ČKD Stalingrad, v jehož konečné úpravě zcela právem je zakotven tradiční název Bohemians.*

PT*/ Informace zde obsažené nelze v žádném denním tisku dohledat, v archivu TJ nese nejstarší dokument letopočet 1956 a nikoho z pamětníků se nám už najít nepodařilo, nezbývá tedy než "důvěřovat", ale "prověřovat". Ač výpovědní hodnota dohledatelných sportovních výsledků je poměrně skoupá, přesto základní obraz o podobě soutěží těchto pohnutých časů, i to kdo byl a do jaké doby považován za pravé KLOKANY, vcelku poskytuje – ČKD Stalingrad [ex. ZSJ Kolbenka] a Železničáři figurují paralelně nejméně dvě sezóny a "na výsluní" I. [B] třídy (z níž se ovšem městský přebor vytransformuje až o rok později) se první oddíl vynořuje poněkud záhadně až ve zmatečné sezóně 1952/53! [k přístupu na ročenky dílčích "mezisezón" klikněte na příslušná data: tj. 1949/1950, resp. 1950/1951]

1951 / 1952

Pro oddíl byl získán slavný trenér, bývalý čs. reprezentant s. Jiří Tožička. Vytvořil se dobrý kádr funkcionářů a konsolidace zavládla i v samotném mužstvu. V soutěži jsme skončili na 4. místě, v přátelských zápasech jsme docílili několika drobných úspěchů. Za úspěch lze považovat remízu s tehdy výbornou Hostivaří 4:4, výrazné vítězství 8:1 v Davli atd.*

PT*/ Angažování J. Tožičky u týmu ČKD Stalingrad [již k této sezóně, kdy si jej nárokuje Kladno i repre.!] se naštěstí podařilo potvrdit i z dobového tisku, neb on sám si v žádném z dohledaných INTERVIEW na působení u ledových klokanů při rekapitulaci působišť nějak "zapomínal". Záhadou tak je tak hlavně tvrzení o 4. místě, neb to můžeme u celku ČKD Stalingrad bezpečně vyloučit a buď přesunout k sezóně předchozí, či následující; a nebo vztáhnout na zjevně nadále přežívající tým "železničářů", z nichž se v této sezóně stala Lokomotiva Praha XIII – u té se ovšem Tožička sichr neangažoval...?!!

1952 / 1953

V některých hokejových sezónách stane se tak málo zajímavého, že s odstupem doby působí události tehdy zachycené kronikářem jako zaznamenávání něčeho zcela zbytečného a samozřejmého.* Ale tak tomu bude i několik následujících let; mužstvo hrálo po několik sezón stejnou soutěž, umístění mělo vždy maximálně do třetího místa. Převážně však skončilo na 2. místě. Zprávu o sezóně 1952–1953 lze uzavřít tímto lakonickým konstatováním: V I. hokejové třídě zvítězily Podluhy před Černošicemi. Naše mužstvo obsadili 3. místo, když v mistrovských bojích prohrálo jen s mužstvy v pořadí před námi.

PT*/ Nad touto "ročenkou" cítíme opravdu velikou TRPKOST, neb minimálně z kraje sezóny se toho muselo udát nesmírně mnoho a přes projití snad všeho myslitelného dobového tisku, informací bylo dohledáno věru pramálo, snad tedy šlo o nějakou "z nouze ctnost", neb jinak třikrát běda... – výsledků máme dohledáno jak šafránu, každopádně však musíme opravit tvrzení, že Podluhy skončily před Černošicemi; prvenství druhého z týmů je mimo jakoukoli pochybnost [tedy v jednom ze dvou soutěžních oddělení I. B třídy, k sloučení do jediné přeborové skupiny v Praze dojde až v sezóně 1956/57].

1953 / 1954

Z oddílu v průběhu soutěže odešel pro mimořádné pracovní zaneprázdnění zasloužilý mistr sportu J. Tožička a nastaly problémy s obsazením trenérské funkce. Nakonec sezónu dokončil s velkou obětavostí trenér Zdeněk Haller. Před tím krátce "zaskočil" i Jan Hanzl. Připočítáme-li i letní přípravu, kterou vedl býv. reprezentant Josef Kus, vystřídali se u mužstva sice mimořádně schopní trenéři, ale na jednu sezónu v počtu poněkud neúnosném. Dvě těsné porážky 3:4 od PDA Praha a 0:2 od Spartaku Aritma Vokovice odsoudily nás v boji o postup, pouze do role přihlížejících.* V soutěži jsme nakonec získali 3. místo. K tomuto nám pomohlo dobré skóre, kterého jsme docílili především proti Spartaku Motorlet Jinonice B v poměru 8:1 a proti Tatranu Stavomontáže 7:1. Nebylo by sportovní zapřít porážku 1:4 se Slavojem Středočeské mlýny, tedy s oddílem, který v soutěži skončil až za námi.*

PT*/ Do zápasu s Pražským domem armády (PDA) nastupovali ledoví klokani s naději na prvenství, museli by však vysoko zvítězit, místo toho prohráli a ztráta motivace se projevila i na závěrečném zápase s "mlynáři". Každopádně se premiérový ročník městského přeboru hrál ve dvou šestičlenných skupinách a ledoví klokani tak fakticky skončili ve středu pomyslné tabulky, konečně i celkový vítěz musel ještě do náročné kvalifikace s dalšími oblastními přeborníky...

1954 / 1955

Od roku 1951 objevovala se v sestavě našeho mužstva nejčastěji tato jména: Rovenský, Blažek, Černocký, Linka, Jirčík, Štětka, Turek, Fiala, Šídlo, Pohunek, Vostrovský, Klíma, Blahovec, Suchý, Mrňavý, Kšanda, Kovařovic, Holeček. V těchto letech docházelo k častým změnám v předsednických křeslech. V sezónách 1951-1953 byl předsedou s. Kolino, pro sezónu 1953-1954 s. Lanča a v další sezóně opět jiný pracovník. Při této příležitosti připomínáme si předsednictví s. Jana Honejska, které trvalo od r. 1929 až do r. 1948.

Počínaje sezónou 1954-1955 nastalo určité zlepšení, když po dobu dalších jedenácti let zastávali funkci předsedy oddílu střídavě s. Oskar Jirčík a s. Zdeněk Hliňák. Prvně jmenovaný je do této doby, co do počtu předsednických let, druhým v pořadí, hned za zakládajícím předsedou s. Honejskem. Teprve v letošní sezóně bude dostižen (pokud lze užít tohoto termínu nynějším předsedou s. Hozmanem). Domníváme se, že toto malé zastavení u čelných funkcionářů je i zde v průřezu naší historie namístě. Vždyť jejich práce představuje mnohdy víc nároků na čas a větší pracovní iniciativu než práce trenérů, kteří za svou činnost žádají a také dostávají odměnu (nebo jsou běžně honorováni), zatímco funkcionáři konají svou práci zdarma a navíc si hradí i veškerou režii spojenou s činností.

Z výsledků v sezóně: Spartak Karlín Dukla 8:2, Spartak závody 9. května 12:0, Škoda Smíchov 3:4, Hostivař 3:4, atd. Konečné umístění v soutěži na 2. místě bylo úspěchem.* Vítěz naší skupiny mužstvo Hostivaře se stalo i vítězem kvalifikace o postup do divize, když v kvalifikačních bojích zvítězilo zcela hladce. Pro úplnost: naše skóre z mistrovských utkání bylo 36:15 a shodného skóre se dosáhlo i v přátelských zápasech, což je zajímavostí sezóny.

PT*/ Překvapivá porážka se Škodou Smíchov hned na úvod soutěže znamenala konec postupových nadějí, v rozhodujícím zápase s Hostivaří totiž nestačilo zvítězit, ale bylo třeba soupeře dvouciferně rozdrtit a to v silách mužstva nebylo, výhra nad příštím šampiónem však dle dobového tisku ano...

1955 / 1956

Dobrý výkon pokračoval i v této sezóně. Skončili jsme opět na druhém místě. Z devíti mistrovských zápasů jsme získali 12 bodů (6 vítězství, 1 remíza, 2 porážky) a skóre 62:31. Ze zajímavějších výsledků: Dynamo Praha 7 - Doprava 7:3, Spartak Smíchov 3:4, Spartak Karlín Dukla 8:4 a s vítězem skupiny Spartakem Tatra B 4:4.*

PT*/ Oproti předchozímu ročníku jedna porážka ještě nemařila všechny naděje, neb se soutěž hrála dvoukolově (devět zápasů zavinilo odstoupení jednoho ze soupeřů, bodů bylo dosaženo pochopitelně 13). Poprvé se také, alespoň rámcově, respektovala soutěžní kola. Šokující byla opět porážka se Škodou Smíchov, soupeřem, jenž v prvém zápase odešel poražen 14:3. Znovu měli klokani na to, porazit vítěze soutěže, ne však se jimi sami stát...

1956 / 1957

Konečné umístění oproti minulé sezóně bylo o jednu příčku nižší. Po výsledcích Spartak Smíchov 5:7, Dynamo Praha 8:1, Spartak Karlín Dukla 11:2, Slavoj Praha 7:8, Tatran Střešovice 8:1, atd. jsme skončili na 3. místě, když rozpis v tabulce vypadal takto: 9 6 1 2 57:30 13 bodů.*

PT*/ Opět jednokolová soutěž, na rozdíl od minulosti se však premiérově hrálo v jediné soutěžním oddělení a 3. místo, tak již opravdu značí medailovou příčku!

1957 / 1958

Hráli jsme stále v nejvyšší soutěži pražských hokejistů v I. tř. neboli v městském přeboru. Ze sedmi účastníků jsme skončili na 3. místě. Z dvanácti mistrovských utkání jsme získali 11 bodů a skóre 42:40.* Za celou sezónu jsme sehráli 25 zápasů, z nichž jsme 11× zvítězili, 2× hráli nerozhodně a 12× prohráli. Výborný výkon podával mladičký Frič, který byl nejlepším střelcem s 32 docílenými brankami. Družstvo v této sezóně vedl prvně trenér Orlet, jehož činnost je v oddíle dodnes velmi oceňována. Kádr hráčů z těchto let: brankáři: Kovařovič a Dražan; obránci: Prokůpek, Štětka, Linka, Jirčík (v té době již předseda oddílu), Janek, Blažek; útočníci:Turek, Pohunek, Klicpera, Turecký, Dvořák, Pohorský, Blahovec, Šídlo, Kořán, Frič, Zvěřina, Fiala, Pikola, Dočekal, Fišer, Mráz a univerzální hráč i brankář Karel Holeček, bratr čs. reprezentanta Jiřího Holečka. Uvedená jména jsou seřazena nikoliv podle výkonnosti, ale tak, jak se objevovala v zápisech zápasů.

V souvislosti se zmínkou o bratrech Holečkových nemůžeme si odpustit politování nad tím, že v době začátků mladšího z bratrů Jiřího nebylo v našem oddíle ustaveno družstvo žáků. Jirka byl velkým příznivcem našeho oddílu, jezdil s bratrem na zápasy, v létě dostal mnohokrát příležitost již jako chlapec hrát za naše družstvo hokejistů fotbal a rád by se byl tehdy stal naším členem. Měli bychom tak v dnešním národním mužstvu nejen Jiřího Kochtu, ale i dalšího vynikajícího borce. Navíc oba dva byli odborníky vybráni do základní sestavy týmu hvězd mistra světa v ledním hokeji pro rok 1972, tedy do šestky jeho nejlepších hráčů.

PT*/ Redukce počtu účastníků a návrat k dvoukolové soutěži, v níž byli klokani před sezónou pasováni do role favorita, jenže jediný bod z úvodních tří zápasů nás odsoudil k boji o záchranu a 3. příčka tak byla nakonec poměrně lichotivá...

1958 / 1959

Naposledy jsme startovali v I. třídě. Systematická a cílevědomá práce trenéra Orleta byla korunována úspěchem. V tomto ročníku jsme konečně zvítězili. Z 10 zápasů jsme získali 18 bodů a skóre 61:19. Celkem bylo sehráno 40 zápasů, z nichž bylo 28 vítězných, 3 remízy, ostatní prohrané. Celkové skóre 258:159. Nejúspěšnějším střelcem byl Dvořák s 36 brankami. Úspěchem bylo i druhé místo dosažené ve spartakiádním turnaji.* Kuriozitou sezóny byla série dvaceti vítězných zápasů za sebou, dále výsledek posledního mistrovského utkání, které bylo rozhodující pro konečný postup. Naši v něm rozdrtili Teslu Žižkov 14:0! Z přátelských zápasů bylo nejcennější vítězství nad druholigovým mužstvem Ruzyně na jeho vlastním ledě v poměru 6:3.

Dobrých výsledků v této sezóně docílil i dorost, který skončil v městském přeboru na 4. místě, těsně za Spartou.* Cenné bylo i jeho vítězství na turnaji dorostenců v Kolíně, hraném pod hlavičkou "Gürtlerův memoriál".

PT*/ Systém základních kol spartakiádního turnaje je poněkud zahalen tajemnem, ale každopádně jde o nejmasovější soutěž v historii československého hokeje, neb se ho zúčastnila většina registrovaných celků i nemálo těch neregistrovaných (zhruba dva a půl tisíce oddílů!). Tvrzení o druhém místě ledových klokanů je buď nadnesené (a vztahuje se k některému regionálnímu kolu) a nebo zcela mylné, neb pouť ledových klokanů doložitelně skončila v 2. vyřazovacím kole hlavní soutěže (více k dohledání zde), na sklonku roku 1959! Stran dorostenců, tak údaj "těsně za Spartou" je více než úsměvný, neb oba celky dělilo při osmi započtených zápasech plných sedm bodů, navíc je to údaj příslušný již k sezóně předchozí... Více v dílčích ročenkách :-)))

1959 / 1960

Po dvanácti letech nastoupili naši opět do divizních bojů a vedli si úspěšně. Hned v prvé sezóně obsadili 2. místo.* Soutěž byla velmi vyrovnaná, takže mužstvu k tomuto pěknému umístění stačilo pouhých 11 bodů. Získalo je z 10 zápasů. Skóre z mistrovských utkání máme zaznamenáno v kronice 34:26. Za celou sezónu bylo sehráno celkově 21 utkání, z toho vítězných 10, prohraných 7, ostatní byla nerozhodná. Celkové skóre 94:83. Za největší úspěchy sezóny lze považovat vítězství v mistrovské soutěži nad Spartakem Jihlava 3:2, které bylo hráno v Jihlavě, vítězství 7:2 v Soběslavi, 10:4 v Táboře, i remízy s VCHZ v Pardubicích (2:2) a bezbrankového utkání v Havlíčkově Brodě.

Radostná byla i bilance dorostu, který z 25 sehraných utkání 18× zvítězil, 2× remizoval a docílil skóre 171:79. V přeboru pražského kraje obsadili dorostenci krásné 2. místo. Úspěšný byl i jejich start v "Memoriálu J. Gürtlera", na kterém obhájili loňské prvenství.

PT*/ Tvrzení o druhém místě je nepravdivé, třebaže i potvrzovné i nezávislými zdroji, bylo by i zasloužené, leč dobový tisk prozrazuje cosi jiného a svrhává nás až na příčku třetí! Výhry nad Soběslaví a Táborem byl dosaženy na domácím ledě... Druhé místo dorostu, nebylo až tak dalece krásné, neb tři nejlepší oddíly byly přeřazeny do nově vzniklé dorostenecké ligy a favorizovaní klokani byli opakovaně předskočeni týmem žižkovské Tesly :-(((

1960 / 1961

Mužstvo bylo posíleno dalšími hráči. K trvalým oporám přibyli známí fotbalisté Fiktus a Motl, vítanou posilou byl i hráč pozemního hokeje Laciný. Ti přinesli do našeho mužstva sportovní elán a ctižádostivost nabytou v prvoligových kláních i v reprezentaci. Avšak jejich starty v našem družstvu byly závislé na termínové listině jimi přednostně provozovaných sportů a jejich nepřítomnost znamenala vždy značně slabší výkon mužstva.

Divizním soutěžím se dostalo nového pojmenování - staly se z nich krajské přebory*, v Praze zakotvil název přebor Prahy. V soutěži jsme narazili na známá pražská mužstva jako Dynamo Praha, Sokol Ruzyně, Slávia VŠ, Baník Hostivař, atd. Konečné umístění zaznamenáváme podle poslední tabulky: 3. ČKD Stalingrad, 17 bodů, skóre 66:37*. Z mistrovských zápasů: Baník Hostivař 10:5, Konstruktiva 11:1, Spartak Aritma 10:2, Dynamo Praha 6:5, atd. Z přátelských zápasů je cenné vítězství nad Spartakem Motorlet v poměru 5:2, i když sestava soupeře byla silně kombinovaná. Mužstvo si "trouflo" i na prvoligové České Budějovice, ale odešlo s debaklem 1:12. S druholigovým mužstvem Spartaku Sokolovo však prohrálo jen 2:3*. V této sezóně bylo sehráno značné množství přátelských zápasů.

PT*/ Údaj o novém pojmenování "divizí" je dočista zmatečný, soutěž zvaná oficiálně "oblastní přebor" byla zrušena a nahrazena krajskými přebory, přičemž ovšem počet českých krajů byl redukován z devíti na šest. Tato redukce se Prahy-města prakticky nedotkla a klokani se ocitli ve stejné soutěži, z níž před dvěma lety postupovali - jen konkurence byla náhle výrazně tvrdší. Dynamem Praha byla tehdy Slavia a tato kronika ji zjevně umisťuje na druhém místě, jenže my ji v příslušné ročence řadíme až za klokany. Pravda podíl skóre měli červenobílí lepší, ale rozdíl i vzájemné zápasy hovořily pro zelenobílé - a právě rozdíl by měl být tehdy rozhodujícím kritériem! Ostatně tabulka ve Sportu i časopisu Lední hokej a bruslení řadí na druhé místo NÁS, a tak proč se kvůli vlastní mnohdy velice nepřesné historické "kronice" připravovat o jedinečný úspěch sezóny, kdy se Bohemka v seniorské kategorii poprvé a naposledy natlačila v konečné tabulce před Slavii (byť tehdy byly oba oddíly "zašifrované" pod jiné názvy)!?! Zastavit se musíme i nad výsledkem se Spartakem Sokolovo, tedy Spartou, jenž tehdy nebyla druholigovou, ale bronzovou v nejvyšší soutěži - na chvostu druholigové tabulky se potácela toliko její rezerva a s tou se onen solidní výsledek jistě uhrát dal... (případně mohlo jít o dorost, ten však taktéž nebyl druholigový :-)

1961 / 1962

Po slibné premiéře v přátelském zápase se Spartakem Sokolovo B (5:0) a po vítězství nad velmi dobrým mužstvem Tatry Kolín (4:3) bylo konečné umístění na 5. místě v naší mistrovské soutěži velkým rozčarováním.* Po celou dobu soutěže jsme si udržovali 3. místo, ale závěrečná série prážek ovlivnila pokles v tabulce. Ze 14 zápasů jsme získali 16 bodů, skóre 52:49. V mistrovské soutěži jsme prohráli se Spartakem Sokolovo B 0:7. Z přátelských stojí za povšimnutí novoroční souboj s Baníkem Most, ve kterém jsme zvítězili 9:6.

PT*/ Rozčarování nad umístěním jistě panovalo, ale bronzová pozice uhájena byla, byť do jisté míry shodou příznivých okolností - klesnout o dvě příčky se mohlo jedině dodatečně pod vlivem nějaké kontumace, ale bilance 16 bodů se skórem 52:49 odpovídá výsledkům dosaženým na ledě...!?!

1962 / 1963

Sezónu jsme zahájili přátelským zápasem se Spartakem Mladá Boleslav (4:4). Po vítězství nad Teslou Žižkov (10:1) jsme dokázali porazit i Dynamo Karlovy Vary (7:5) a po sérii dalších vítězství v mnoha případech s dvojciferným rozdílem jsme nastupovali do mistrovských bojů. První soupeř Baník Hostivař odešel poražen 10:0, další Aritma Vokovice 4:1, Meopta Košíře 17:1, Dynamo Kobylisy 5:0 atd.* Přesto jsme v soutěži nezvítězili. Prvenství si odneslo mužstvo Dynama Praha (dnes Slávia), které nás v obou zápasech dokázalo porazit (3:4, 0:2) a připravilo nám tak jediné porážky v soutěži. Ze 14 zápasů jsme získali 24 bodů, skóre 91:17, což vše znamenalo 2. místo v pražském přeboru.*

Letošní sezóna byla ve znamení fenomenálního vzestupu našeho dorosteneckého hokeje. V minulé sezóně uskutečněná fúze dorostenců Slavoje Praha do našeho oddílu vytvořila rázem mimořádně kvalitní družstvo. K našim nadějným hráčům Kochtovi, Davidovi a dalším přibyli Kuneš, Müller, Hoznourek a řada jiných ze Slavoje, kteří pod vedením výborných trenérů Ledviny a Lánského docílili mnoha úspěchů.

Výstřižek z novin před posledním zápasem přeboru ČSSR - skupiny B, kde je uvedena tabulka soutěže, připomíná nám atmosféru této doby:

1. Chomutov 17 13 1 3 121:43 27 bodů

2. ČKD Praha 17 12 2 3 116:49 26 bodů

U tabulky je uveden i výsledek předposledního tj. 17. zápasu: ČKD - Hr. Král. 15:0!

Jak dopadl poslední zápas, který jakoby narežírován byl hrán na závěr soutěže právě mezi oběma vedoucími celky, o tom se dočtete v článku Otcové a synové.*

PT*/ Výhra nad Kobylisy 5:0 byla kontumační, na ledě byl týž soupeř poražen později 6:0. O prvenství se rozhodovalo v závěrečném kole před solidně zaplněnou Štvanicí, ovšem údaje v novinách se liší od 1500 do 3000 diváků, každopádně však půjde o rekord pražského přeboru!

PT*/ Článek Otcové a synové je (bude) připojen až na závěr KRONIKY a je velice emotivní, jako tyto řádky, ale žel i plný nepřesností, které přináší časový odstup. K vlastní ročence je třeba přiznat, že nejvyšší dorosteneckou soutěž vybojoval tým Slavoje Praha, ale tento oddíl fúzoval s klokany jako celek, což se projevilo i v dalších kategoriích, zejména žákovské, kde se z celku bojujícího v přeboru o záchranu stal aspirant na medaile. K tabulce dodejme ještě, že se hrálo na 20 kol... [více u článku]

Snímek z roku 1962 nám připomíná úspěchy tehdejšího dorosteneckého družstva.

Většina z těch, kteří jsou na snímku, hraje dnes za oddíly v celostátní nebo národní hokejové lize.

[jde o autentickou popisku z roku 1973!!!]

1963 / 1964

O nejslavnější hokejové sezóně našeho oddílu psali jsme velmi podrobně již v předchozí ročence [příslušný text zde následuje hned za následujícím obrázkem]. Pro návaznost připomeňme si alespoň nejdůležitější:

Úspěch dorosteneckého týmu v předchozím ročníku této sezóny v podobě druhého místa v ČSSR signalizoval vzestupný start Bohemians v hokejovém dění. Došlo k velmi zajímavému experimentu. Výbor oddílu se rozhodl "postaršit" úspěšné dorostence a zařadit je do družstva mužů. Do funkce hrajícího trenéra povedlo se jim získat Vladimíra Zábrodského a po velmi citlivém skloubení mužstva s dorostenci připravili pro hokejové odborníky bombu největší ráže. Mužstvo nejdříve zcela hladce zvítězilo ve své soutěži a jako přeborník Prahy postoupilo do kvalifikačního turnaje o postup do II. hokejové ligy. Zde zcela deklasovalo dalšího účastníka Baník Podluhy (11:1, 9:2), a když v rozhodujícím utkání se Slavojem České Budějovice* umělo strhnout vítězství na svou stranu (3:1), zajistilo tak poprvé v historii našemu oddílu příslušnost ve II. lize, tedy v nejvyšší národní soutěži.

Znovu otiskujeme naši nejslavnější sestavu: brankáři: Matyáš, Laciný, Hoznourek; obránci: Pospíšil, Laciný, Kuneš, Štefan, Petkov, Mařík; útočníci: Hofman, Zábrodský, Frič, David, Kochta, Kverka, Christelbauer, Bártík, Hřebík, Janek, Láf, Linka, Müller, Pilát, Pikola, Schovánek, Štégr.

fotka týmu ČKD Praha s kapitánem (C) Zábrodským

Slavná sezóna 1963 – 1964

Úspěch dorosteneckého týmu v předchozím ročníku této sezóny v podobě druhého místa v ČSSR signalizoval vzestupný start Bohemians v hokejovém dění. Činnost oddílu má zdravý základ; schopný - sportovně vyzrálý výbor a vynikající trenéry, kteří tvoří nadšený kolektiv prodchnutý láskou k hokeji a mládeži. O těchto činovnících si povíme více v příští brožurce [míněn článek Otcové a synové - viz na konci této webové stránky]. Jejich prozíravostí došlo také k realizování šťastné myšlenky, kterou bylo spojení našich nadějných dorostenců se zkušenými hráči v jeden celek, který přinese další růst mladým a pro oddíl bude bude přínosem ve výsledcích. Pro mužstvo mužů získávají jako hrajícího trenéra bývalého nejlepšího čs. hokejistu Vladimíra Zábrodského, družstvo doplňují dorostenci Kochta, Kuneš, Müller, David, Bártík atd. a vše je připraveno pro hokejový "zázrak". Po sérii pěti porážek v přátelských zápasech na začátku sezóny s ještě nezměněným družstvem (Konstruktiva 2:4, Dynamo Karlovy vary 1:7, ČSA Ruzaň 0:3, Motorlet B 3:4, Dukla Liberec 2:10) předchází mistrovským bojům již jen jedno přátelské utkání s TJ Davle, v té době velmi dobrým sparing-partnerem. Naši nastupují již v nové sestavě a výhra 11:2 je slibná.

Následuje mistrovská soutěž. Všichni soupeři zůstávají "na lopatkách" (Tesla Žižkov 5:2, Motorlet B 4:2, Dynamo Aritma 9:2, Dynamo Praha B 8:0, TJ Hostivař 9:3, Dynamo Ruzyň 3:1, Tesla Žižkov 12:2, TJ Konstruktiva 2:1) a blíží se konec soutěže a rozhodující utkání s hokejisty Motorlet B, které má rozhodnout o právu účasti v kvalifikaci o postup do II. hokejové ligy.

V tomto utkání vypnuli se naši k vynikajícímu výkonu a výsledek 7:1 byl spravedlivým vyjádřením jejich převahy. Otiskujeme komentář Večerní Prahy, které plně vystihuje průběh utkání:

"Na Štvanici se očekával tuhý boj o postup do kvalifikace o II. hokej. ligu. Místo toho byl zápas jednostrannou záležitostí výtečně hrajícího ČKD, kde zkušení hráči (Zábrodský, Pospíšil, Petkov) vytvořili s osmi mladými hráči do 18 let nesporně kolektiv budoucnosti."

Ve zbývajících utkáních naši vyhráli již vše, a po přípravných utkáních (Milevsko 7:0, Sparta B 6:2) nastoupili do druholigové kvalifikace. Zde nejprve desetbrankovým rozdílem smetli svého soupeře z Podluh (11:1), v poměru 3:5 prohráli se Slavojem České Budějovice, dále vyhráli v Podluhách 9:2 a v rozhodujícím utkání s vynikajícím a proslulým soupeřem* Slavoj Č. Budějovice si zajistili vítězstvím v poměru 3:1 postup do II. hokejové ligy.*

Úspěšná sestava družstva mužů v tomto ročníku: Bártík, Blahovec, David, Frič, Hofman, Hřebík, Christelbauer, Janek, Jaroš, Kochta, Kverka, Kuneš, Láf, Laciný, Linka, Müller, Petkov, Pilát, Pikola, Pospíšil, Schovánek, Štégr, Štefan, Zábrodský.

Nejlepšími střelci byli: Zábrodský 33 branek, Kochta a Christelbauer po 12 brankách.

Od doby naší nejslavnější sezóny uplynulo 8 let. Z našeho středu odešlo mnoho hráčů bojovat do oddílů, které mají příslušnost ve vyšších soutěžích - v I. a II. lize. V současné době tvoří jejich počet kompletní hokejové družstvo. Ani těmto hráčům, ani funkcionářům nelze vyčítat, proč k tomu docházelo.Prostě nebylo možno dosud vytvořit u nás takové podmínky, aby tomu bylo jinak. Nehodláme se však s tímto stavem smířit trvale.

Pokládáme základy pro lepší budoucnost a chceme na základě ryzího amaterismu docílit systematickou prací výrzného zlepšení. Vzpruhou pro naši činnost jsou i projevy sympatií našich příznivců. Velmi nás potěšil známý komentátor Čs. televize s. Věroslav Pek (mimochodem hráč našeho mužstva v době nacistické okupace), když nám řekl: "Mám radost, vidím-li, že chcete povznést činnost oddílu, který sehrál svou úlohu v naší sportovní historii, a jehož jméno se stalo po právu opravdovým pojmem."

PT*/ V obou příspěvcích k »Slavné sezóně« chybí zmínka, že oním českobudějovickým soupeřem sice bylo mužstvo Slavoje (pozdějšího Motoru), ale toliko jeho rezerva (dle dobového tisku "stará garda", tedy nikoli junioři, ale ostřílení ligisté), jež díky neúspěch prvního mužstva nakonec na vyšší soutěž ani pomýšlet nemohla - ostatně o postupu klokanů tento fakt rozhodl již, před vzpomínaným "rozhodujícím zápasem", jež domácí mohli v tomto ohledu klidně i prohrát, to ovšem historický úspěch zelenobílého hokeje nikterak nesnižuje...

__________________________________________________________________

V naší příští ročence [rozuměj brožurce] budeme se snažit poskytnout vám věrný obraz činnosti oddílu od sezóny 1964-1965. Bohatost a obšírnost materiálu z těchto posledních let nedovoluje nám jeho otištění v letošním vydání.

Na závěr ještě několik slov. S historií našeho oddílu vás seznamujeme především proto, abychom vám názorně představili obětavou práci funkcionářů, trenérů i sportovců a jejich dlouholeté i trvalé úsilí provozovat dobrý amatérský hokej. Přáli bychom si, aby výsledky této poctivé práce přinesly nám ještě více vaší přízně a aby se naše Bohemka stala opravdovou láskou nás všech.

---------------------------------------------

N a h l é d n u t í d o k r o n i k y

---------------------------------------------

1964 / 1965

xxxxxxxxxx

1965 / 1966

xxxxxxxxxx

1966 / 1967

xxxxxxxxxx

1967 / 1968

xxxxxxxxxx

1968 / 1969