NĚKDY NEŠKODÍ SE PONĚKUD OHLÉDNOUT

Mrzí nás jak málo radosti příznivcům zelenobílých barev přinášíme, ale když nám někdo má tendenci předhazovat "kam až jsme hokejovou Bohemku dotáhli", pak mě velice mrzí, že již na webu nejsou k dohledání ty úplně nejstarší reportáže, dokládající to v jaké situaci našla ledové klokany skupina fanoušků zelenobílých barev frustrovaná tehdy tím, že byl oznámen zánik Bohemky fotbalové. Tehdy si někdo vzpoměl, že Bohemka to není jen fotbal, ale i další kolektivní sporty, lední hokej nevyjímaje!!! Jenže tradiční Štavnice tehdy již procházela existenční agonií a nikdo z laické fanouškovské veřejnosti nevěděl, kam se vlastně poděli, neb, že stále kdesi hrají bylo možno zjistit ve Sportu a byly tu i středočeské tiskoviny, kde se nějaké ty výsledkové přehledy daly najít rovněž...

Kdy, kdo a jak zjistil, že se v sezóně 2004/05 ledoví klokani poprvé uchýlili do Neratovic nevím, ani v jakém termínu tehdy hráli (leč vzhledem k tomu, že místní SK Spolana zrovna skončila, byli klokani vlastně jediným seniorským týmem ČSLH, který zde působil...), ale to není tak podstatné, jako fakt, že se tehdy k zápasu sešlo v zeleném pouhých sedm hráčů do pole, osmého dělal gólman se sundanými betony a dva hráči nezbytní dle reglementu vůbec k zahájení hry nejspíše existovali jen v zápise. Sudí evidentně přimouřili oči a soupeř viditelně taky, neb se žádný protest nekonal, třebaže i toto torzo nakonec hosty ze Žižkova udolalo poměrem 3:1! Asi nebylo moc čím se chlubit, nebo tu byly jiné vztahy, možná obojí, ale tragické bylo, že tento stav - jak se po zápase fanoušci oscilující mezi nadšením a zděšením v občerstvovně dozvěděli od hráčů - nebyl ojedinělým excesem, ale již takřka standardem a bylo otázkou zda vůbec tým ještě vůbec přihlašovat do další sezóny...

Těch příštích sezón bylo ještě deset a já si nemyslím, že byly neúspěšně, ostatně v sezóně 2006/07 již Bohemka skončila druhá a v ročnících 2007/08, 2008/09, 2009/10 slavila přebornické tituly, přičemž ovšem ten třetí již nikoho netěšil - hlavně kvůli neatraktivnímu systému soutěže. Vystoupili jsme s myšlenkou propojení se Středočechy, a po tamním odmítnutí se Seveřany. Všichni se nám smáli, či nás měli za blázny, a zůstali jsme osamoceni, ale my na dva roky exilu vzpomínáme v dobrém, neb výjezdy a noví soupeři týmu dali nový náboj i motivaci. Ostatně když jsme se po své rebelii vrátili už se v Praze nehrálo ve čtyřech 8× každý s každým, ale deset týmů, včetně tří mimopražských, opět bojovalo o finálovou čtyřku, etc., etc. Tam jsme se ještě dvaktát vtěsnali, ač to bylo ve zvýšené konkurenci již oddílovým maximem, a ještě ani loni jsme neskončili v Praze "při nejlepším pátí", jak nám bylo prorokováno, byť kýžený "redukovaný bronz" nám nakonec unikl...

Alespoň nějakou malinkou zásluhu na tom se svou vizí mezikrajské »Ligy severu« mít budeme [a neinspirovaly nás choré mozky, ale jiné regiony, jež se na prolínání týmů z odlišných krajů dohodnout dokázaly], byť to trvalo dva roky a ne vše se povedlo úspěšně realizovat. Z vícera důvodů, ale i pro kritiku již jsme od našich kvalifikačních soupeřů slyšeli o podmínkách na Nikolajce, jsem dva roky nabídli divákům i soupeřům Sportovní halu v Holešovicích, pak dva roky vršovický Eden, ale vděku jsme v Praze moc nesklidili, a ani fanoušky extraligový led nenadchl, tak jsme si tento přílišný luxus odpustili ve prospěch větší organizační pružnosti a vstřícosti. Jen proto jsme se loni vyhli kontumaci, když nám hadi (kvůli pozdnímu dojezdu sudích) odmítli hrát, nebo když se dohrálo, ač se dobrou hodinku na ledě ošetřovalo závažné zranění. Nic z toho by v Edenu, ani Holešovicích nebylo možné, ve Sportovní hale pak ani čekat až do posledního kola na to poznat, jaký bude vlastně program nadstavby, atd., atp. Bylo to milé si tam zahrát, ale ne setrvat tam za každou cenu... Vrcholem blaha bylo, když si naši hráči mohli dopřát tréninkovou jednotku i ve vysočanské O2 Aréně, ale to byl žel jen ojedinělý oddílový svátek...

U všech těchto úspěchů sportovních či organizačních byl již v čele IHC Bohemians neoddiskutovatelně Miroslav "Xtreme" Samec, a tu přetěžkou káru dál táhne doposud, třebaže si je vědom svých limitů i únavy materiálu, pročež svou funkci dal již opakovaně k dispozici, jenže celá léta tu není nikdo, kdo by ji plnohodnotně převzal. Třebaže by si zasluhoval za to co dokázal a co alespoň stále udržuje v relativně spořádaném chodu postavit veliký pomník, tak je kýmsi čas od času napadán z nekompetentnosti, a co je nejabsurdnější, i z neschopnosti. Myslím, že výsledky deseti let, kdy má "Xtreme" chod týmu z rozhodující míry na hrbu hovoří za vše a pokud to někomu přijde málo co dokázal, tak vůbec netuší, co chod takového výkonnostního týmu obnáší...!

Každému soudnému člověku je jasné, že nebýt "Xtrema", tak hokejová Bohemka by už neexistovala a každý pokus vyšachovat ho není nic jiného, než snaha vymazat z hokejové mapy další klub, čemuž zatím Míra úspěšně čelí, byť jeho vize byla jiná než potácet se na chvostu přeborové tabulky. Jenže hrajem s tím co máme a to na co máme, ale hlavní je, to že stále HRAJEM -- a jistě i proto je stále činný, ač už tolikrát řekl, že již nebude!!! Jenže "musí", a s ohledem na "kluky" co ještě chtěj hrát i klubové tradice určitě i "chce", byť doby, kdy jsme byli jen bezstarostnými fanoušky byli jistě snazší a příjemnější -- a i mě bavilo určitě více být jen divákem, ev. historikem a pasivním statistikem, než být aktivním hromosvodem různých averzí, ba až nenávistí. Ale stal jsem se jím cíleně -- alespoň, že touto troškou, tak mohu být Mirkovi a ostatním, kterým ještě dres s klokanem není lhostejný, užitečný a mohou se věnovat organizačním věcem a hokeji... 

Teď se Mírovi podařilo "zachránit náš web", taď "zachraňuje zbytek sezóny" a to jak dopadne ta současná asi předurčí, zda tu ještě bude naděje na nějakou příští -- tak nám držte palce, a věřte, že alespoň pár gólů naši hráči vstřelí ještě i LETOS!!! 

07.01.2017 (21:45), damhA, NOVINKY, komentováno 0×, zobrazeno 2863×

Tento článek zatím nebyl komentován.

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!