BOHEMIANS - ZBRASLAV   5 : 4  ( 2 : 2 , 1 : 0 , 2 : 2 )

Kdo viděl minulé tři vzájemné duely nepochopí, zda se tu opravdu opravdu střetla tatáž mužstva, protože každý zápas byl úplně jiný. Dvakrát šli do dvoubrankového trháku klokani, přičemž jednou náskok prohospodařili, podruhé navýšili, naposledy se na nás Zbraslavší vrhli, takřka nepustili z vlastní půle a po dvoubrankovém vedení soupeře po první třetině byl pak už výsledek spíše jen otázkou výše skóre... Včera, ač náš tým nastoupil tabulkově mnohem slabší, se na úvod překvapivě žádný kolotoč nekonal, Slavoj hrál tak trochu profesorsky a snad s touhou zavézt puk až do prázdné branky, nebo prostě vést akce na estetický efekt, ale bojovní domácí hostům žádné kudrlinky nemínili dopřát a tak sice nějaké opticky dramatické situace byly, ale bez vyložených příležitostí, či zatajeného dechu, zda to tam padne či nikoli. Relativní poklid tak narušilo chybné střídání soupeře, který hrál v šesti a "viníci" losovali, kdo si to půjde odpykat. Naši vycítili šanci, jenže jakoby z dané příležitosti znervózněli a tak se o nějakém zámku nedalo hovořit, naopak nejméně dvě chybné přihrávky vyslaly zbraslavské do brejku a tak jsme mohli spíše inkasovat, než vést. Důležitost první branky si všichni uvědomovali a na konci první desetiminutovky (9:43) jsme ji žel po vydařené kombinaci soupeře inkasovali my. Poraženecké náladě sice tým nepodlehl, ale když za čtyři minuty (13:28) Slavoj po dalším zaváhání naší defenzívy zvyšoval již na 0:2, nevypadalo to s bodovými ambicemi klokanů bílozeleně. Jenže oprávněně radující se soupeř měl zažít šok. Již o pár desítek sekund později (13:57?) našel Trpi mezi kruhy Jirku Doskočila a ten ač tísněn trefil parádně k tyči - 1:2! A neuplynula ani další minuta (14:45) a Sukíno vyzval ke střele našeho "kanaďana" a Pavel Hlaváček dokázal, že dávat góly ještě zcela nezapoměl - 2:2!!! Pro soupeře to byla hodně studená sprcha, naše naopak jako kdyby pokropili živou vodou a tak bylo důležité hloupě neinkasovat, což se podařilo, třebaře navrátilec Karel Jeníček zavdal sudímu příčinu, aby jej dal zanést do zápisu jako dvouminutovým trestem penalizovaného hříšníka...

Popisovat druhé dějství bude nesmírně těžké, neboť mi přestala psát propiska a tak jsem poznámky psal fixkou, jež se pak drobet rozpila... Zbraslav pochopitelně chtěla vyhrát a tak stupňovala tlak, respektive spíše snahu, ale stupňovala se i nervozita soupeře, který MUSEL, kdežto my jsme MOHLI! Neuspěl ani v přesilovce při vyloučení Jirky Žáka v 23. minutě. Šance se střídaly na obou stranách, neboť příznivý výsledek emoční euforií vyrovnával skutečnost, že soupeř disponoval 16 hráči do pole proti naší pouhé desítce, neb náš "pan jedenáctý" se jim do toho nemínil plést... :-) Mě občas mátlo, že soupeř sice nastoupil v zelenobílém, ale gólmana poslal na led v bílozeleném, címž se v některých valných hromadách dal rozeznat od našich útočníků jen podle betonů... Popisovat jednotlivé situace nedokážu, splývají mi, šancí bylo jako máku na obou stranách, přičemž našim útočným snahám nebylo přáno a často šlo hovořit o velké smůle, ale to co občas dokázal zazdít soupeř evokovalo vzpomínky na zápas v Lomnici, kde domácí několikrát prováhali i prakticky prázdnou klec. Kolísko čaroval a když už jeho magnetismus nestačil, alespoň uhranul soupeře a ten promáchl, či poslal puk úplně jinam, než kam chtěl a tak jsme se na lavičce několikrát chytali za hlavu a pak jí nevěřícně kroutili, že se hraje dál a soupeř nejásá... A platilo-li na Hvězdě nedáš-dostaneš, zafungovalo i zde, ovšem tentokrát v náš prospěch. V poslední minutě druhého dějství Martin Stuchlík zachytl na útočné modré chybnou rozehrávku soupeře, rychle se zorientoval a po pár rychlých kročejích k brance soupeře nekompromisně napálil puk k vzdálenější tyči - v čase 39:30 jsme tak senzačně vedli 3:2 a náskok si pohlídali i do druhé pauzy...

Čekali jsme, že na úvod závěrečného dějství nám bude hořet led pod bruslemi, jak se nestačíme otáčet, jakož se i báli, že takovéto strhující tempo se v deseti prostě nedá udýchat, ale nejčernější prognózy vystřídala fantastická realita. Zbraslav evidentně neměla svůj den, její hráči, když měli střílet nahrávali, když měli nahrát pálili, jenže to se lehko kibicuje, Kolískovi určitě bylo nejednou úzko i tak, ale včera měl svůj den s velkým D!!! A navíc naši jen zoufale nebránili, ale podnikali nebezpečné kontry a v polovině 46. minuty si vynutili přesilovou hru. Popravdě ve mě to vzbudilo spíše obavy, protože to narušovalo dosavad úspěšnou herní koncepci, a vše mohlo vést k osudové chybě v defenzívě, ale tentokrát tomu bylo jinak. Sice se nekonal žádný učebnicový zámek, ale i tak Sukino dokázal ve výhodné střelecké pozici nalézt Martina Stuchlíka a ten v čase 46:51 střelou k bližší tyčce zvýšil na skvělých 4:2 a sebe katapultoval do čela našeho interního kanadského bodování (co do mistrovských bodů i vstřelených branek vede Stuchla už dávno :-)! Pro soupeře to byla tvrdá rána a za další minutu a půl měl dostat KO, když v čase 48:28 Hlavis našel před brankou Ondru Suka, který nekompromisně zvyšoval již na 5:2!!! Soupeř byl na ručník a trenér hráče Slavoje zoufale burcoval, že ještě je spousta času a i když dneska prohrají musí se z klinické smrti nakopnout do dalšího zápasu... Jenže to zbraslavským šlo ztuha, kombinace vázla a naši šťastní, ale s jazykem na kimonu hráli jednoduše a účelně, žádné kudrliny na vlastní modré z čehož v druhém dějství vzniklo několik závarů a tak čas milostivě plynul a senzace se stávala čím dál tím reálnější...

V 54. minutě mohlo být definitivně rozhodnuto, Dosky unikl po pravém křídle, nalákal na sebe jediného obránce, jenž měl šanci zasáhnout a Trpi se teoreticky mohl zeptat gólmana "kam to chceš", jenže se nezeptal, doklepával z první a k našemu úleku vysoko přestřelil, přičemž asi jen on a gólman patrně vědí, zda to bylo s tečí... Přálo nám však i štěstí, kdy dvě evidentní zakázaná uvolnění musel zastavovat strážce zbraslavské svatyně a tak hosté museli s útočením začínat od píky, tedy od vlastní kisny. Soupeř propadal beznaději a na konci 55. minuty nám opět poskytl početní výhodu. Tentokrát žel naši přesilovku nesehráli dobře, Chezza musel hasit nebezpečí za cenu faulu a tak se hrálo 4-4. Přesto jsme mohli definitivně rozhodnout a opět akci táhl Dosky, jenže Mírovi Trpišovskému včera skórovat nebylo souzeno, byť v 57. minutě opět osamocen stanul gólmanu soupeře tváří v masku... Nedáš-dostaneš, Slavoj dostal po návratu svého hříšníka 42-sekundovou přesilovku a v zoufalém závěrečném vzepěti sil se vrhl do útočného pásma, kde došlo k nepřehlednému závaru, někdo odehrál puk k modré (ani nevím zda to byla zpětná přihrávka, či nepodařené vyhození), a zde číhající zbraslavský bek nazaváhal, napálil jej golfákem na bránu a jelikož touš prosvištěl až do sítě bylo sníženo na 5:3. Ukazatel skóre ukazoval čas 57:06 (resp. 2:54) a z prakticky rozhodnutého zápasu mělo být ještě drámo...

Teprve teď začala být Zbraslav tím týmem, jehož jsme se obávali a jenž právem vede tabulku!!! Zelených bylo najednou všude plno, přihrávky měly oči, rána následovala za ranou, každý souboj byl dohrán až do krajnosti, ale naštěstí pro nás času supeři zbývalo čím dál míň. Už jen poslední minuta, trenér požádal o time-out, odvolal gólmana a poslal na hřiště šestého pleyera, načež tlak hostí přímo bestiálně narostl! Stál jsem v tu chvíli již za brankou (u dveří naší kabiny), najednou další trma vrma, načež puk poskakoval takřka na čáře a útočník soupeře mohl dorážet, pohříchu však jen nohou a zahlédl jsem mu v očích že ve zlomku vteřiny tuto možnost patrně i zvažoval, leč k jeho cti je tu nutno podotknout, že tak neučinil a než vymanil hokejku z klubka těl Kolingátor ten kus pryže zalehl. Přesto hráči Zbraslavi zarputile bojovali dál a v čase 59:54 úspěšnou dorážkou dokázali vsítit kontaktní gól! Se sudími a časomírou uhádali ještě sekundu navíc, ale rozehrávalo se ve středu kluziště a naši vyhráli buly, odehráli puk a začali se radovat... Jenže obránce Slavoje puk zachytil a z první jej poslal na Kolíska, ale ten byl naštěstí stále ve střehu a hokejka útočníka, jenž chtěl směr té černé placky zákeřně pozměnit máchla do prázdna... KDYBY ne a při vrchovatém kopci naší smůly a zbraslavské kliky - každopádně mi zatrnulo!

Je neuvěřitelné jak je někdy 7 sekund dlouhých... :-)))

Hrdinové sobotní noci:

Kolinger J. (Budinský M.) - JENÍČEK K., Kovář J., Vála A., Žák J. - Suk O. (1+2), Stuchlík M. (2+0), Hlaváček P. (1+1); Doskočil J. (1+0), Trpišovský M. (0+1), Vondrák A.

10.02.2013 (07:50), damhA, NOVINKY, komentováno 1×, zobrazeno 3385×

Tak jsem dohledal, že Karel JENÍČEK hrál naposledy 22. ledna 2011 doma proti Lomnici...!!!!!

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!