PSK Liberec - IHC Bohemians  13:5 (3:1, 3:3, 7:1)

Nepočítáme-li nezbytného gólmana, tak do města pod Ještědem dorazila desítka známých tváří a jedna nová, načež tento tucet statečných se odhoslaně postavil domácím, kteří měli kompletní tři pětky, ale šest porážek v řadě naznačovalo, že by neměli být v optimální formě. Přesto torzo hostujícího týmu zápas určitě nepodcenilo, skoro bych řekl, že i zahrálo na hranici svých možností, nicméně ani to nestačilo a příčin je vícero. Domácím za předvedený herní projev rozhodně neslušelo poslední místo v tabulce a nulový bodový zisk, spíše jako by se v nich s pro ně příznivým vývojem zápasu probouzel duch onoho týmu, který v minulých dvou sezónách zvítězil v play off liberecké krajské soutěže!!!

Zápas začal velmi svižně a akce se valily od branky k brance, přičemž je nutno přiznat, že domácí měli opticky navrch, což bylo dáno tím, že dostali výhodu jedné přesilové hry po vyloučení Doskyho, především však více stříleli a tak závarů před Ondrovou brankou bylo přecijen více, než při útočných akcích Pražanů, kteří se dosud nezbavili pražsko-přeborověho návyku zavézt puk až do prázdné klece, a to jim žádní Seveřané nedovolí! Přesto šli zelenobílí v polovině 9. minuty do vedení, když po Doskyho přistrčení propasíroval puk do domácí klece Martin STUCHLÍK - 0:1. Klokany to povzbudilo, jenže většina z nich tradičně příliš myslí na ofenzívu a zapomínají bránit. Liberečtí tak nemuseli rozvracet žádnou obranou hráz a už za tři minuty bylo vyrovnáno po zdánlivě poklidné akci, když Ondra sice na první přízemní střelu k tyči bezchybně reagoval betonem, ale nepokrytý útočník domácích měl dost času odraženou pryž nabrat "na lopatu" a Chezzův beton přehodit... - 1:1. Za další tři minuty už to bylo 2:1 za podobných okolností a zatímco zelenobílí se snažili drát za vyrovnáním, minutu před pauzou to po zdařilém brejku PSK bylo již 3:1.

Přesto nebylo nic ztraceno, a to ani když již po 20 sekundách 2. třetiny svítilo na ukazateli skóre již 4:1. Jenže to by hosté museli proměňovat alespoň vyložené šance, jako např. Kosák, jenž se ocitl prakticky sám před domácím gólmanem, ale nedokázal na něj ani opakovaně vyzrát, či když si Dosky s kýmsi (už si nepamatuji kým) před zívající domácí klecí tak dlouho dávali přednost v zakončení, až již již jistou branku prováhali. Přesto se skóre v 28. minutě pohnulo na 4:2 po akci, při níž je v zápise jako střelec kapitán Ronald SCHUBERT, lavička však úspěch připisovala Pavlu KOSovi, přičemž kde je pravda ví asi jen oni dva, navíc i o to, zda puk vskutku přešel brankovou čáru se chvíli živě diskutovalo. To byl impulz ke zvratu, který ještě umocnily dvě vyloučení poněkud znervóznělých domácích. Ta se sice překrávala jen jednou jedinou sekundou, ale i tak to byla pobídka ke vstřelení kontaktního gólu. Jenže ouha, po třech minutách narůstajícího tlaku, propadl puk za obranou dvojici na modré a za ním se řítili hned tři hráči domácích. Ten první, či alespoň nejrychlejší, na spoluhráče nečekal a sám s přehledem upravil na 5:2!

Ani to ovšem klokany nezlomilo a další nabídnutou přesilovku již využili, když tentokrát již nepochybně Rony SCHUBERT v 33. minutě mazácky nalezl mezírku mezi betony přesunujícího se domácího gólmana [5:3], druhotnou otázkou je, kdo mu do této střelecké pozice nahrával, v mých poznámkách mám (21), v zápise je (14)!? A zakrátko bylo ještě veseleji, PSK vypadli z rytmu a tentokrát to byli oni, kdo nezvládl rozehrávku z vlastní třetny, kotouč zastavený ještě na modré nahrál kdosi [já si poznačil 82, v zápise je 19] na před branku pozapomenutého Filipa FENCLA, který se stejně jako předtím kapitán šikovně strefil rozhozenému gólmanovi do škvírky mezi betony - 5:4. Na domácí straně padala ostrá slova a nervozita narůstala, zápas se dal v těchto fázích ještě zvrátit, ale bylo potřeba přidat další branku (branky), ale zejména již zbytečně neinkasovat, což se bohužel nepodařilo. Když už obě strany myslely spíše na kabiny přišla taková propagační střela, spíše nahození, jež ovšem Ondrovi vypadlo a sklouzlo za brankovou čáru - 6:4. Přesto záhy měl Martin, zvaný Pi*us, velikou šanci ještě do pauzy alespoň korigovat, ale gomácí gólman se již v souboji tváří v tvář zaskočit nedal!

Nedáš-dostaneš se vrchovatě naplnilo v úvodu závěrečné části, kdy domácí šli již po 30 sekundách už do vedení 7:4. Znovu se zelenobílí vrhli na zteč, jenže za přílišnou a neobratnou snahu začala přibývat vyloučení, to Fenclovo (VH)bylo potrestáno na 8:4, Kauda (hák) sice na trestné 2 minuty setrval, ale než se pořádně zapojil už to bylo 9:4 a jubilejní desátá branka přišla v 49. minutě již po pár sekundách při vyloučení Ronyho (podr). Šanci korigovat dostali klokani při dvou vyloučeních domácích, ale ani skorem 20 sekund přesilovky 5-3 k úspěch nevedlo, naopak další oslabení (hrané ofenzivně se třemi útočníky) stálo hodně sil a i když si Kauda znovu odseděl celé 2 minuty, skóre se opět pozměnilo a v 55. to bylo už 11:4 a již tak divoké skóre se znovu rozpohybovalo, když po o málo více jak minutě dokonali domácí tucet. Teprve tehdy, tři minuty před koncem znovu uspěli i klokani, když Fenclovo přistrčení protlacil do sítě Jirka DOSKOČIL - 12:5. Jenže nebylo nám souzeno užít si ani poslední špetičku radosti a v poslední minutě domácí z brejku pečetili na 13:5! Poslední slovo jsme pak v zápase (zápise :-) už měli jen vpravdě symbolickým Kosákovým trestem za hákování v čemž jsme 6:5 vyhráli alespoň na vyloučené...

Hledat klady zápasu jde jen obtížně, ale jedním z nich je, že nedošlo k žádným incidentům obdobným těm loňským, čili se ukázalo, že pokud tu necítíme hlubokou křivdu, ale porážku vnímáme jen jako souhrn dovedností soupeře a vlastních selhání, tak věru "umíme prohrávat se ctí"! Všem zůčastněným patří dík za účast, snahu i projevenou bojovnost, ale ta žel byla namnoze poněkud toporná -- na každý gól se ledoví klokani děsně nadřou, zatímco domácí branek dosahovali jakoby lehce, bez námahy, a leckdy by se dalo říci až nahodile, ale to už konečně ke sportu patří. Domácí šli prvním bodům systematicky naproti, a náš tým jim je po zásluze věnoval, ale takový náklep rozhodně neodpovídá obrazu hry a bude se mi jen opravdu velice těžko archivovat... :-(

 Sestava Bohemky:

O. Vála - Březina, Kovář; Krása, A. Vála - Cetl, Doskočil, Fencl, Kaucký, Kos, Schubert, Stuchlík (abecedně :-)

PT/

Zajímavé je, že je v kolonce počtu diváků opět udáno 36 [asi norma Svijany-arény],

tentokrát jsem sledoval bedlivě a k více jak 16 přihlížejícím jsem se nikdy nedostal, tedy alespoň ne na tribuně...  

04.12.2011 (23:00), damhA, NOVINKY, komentováno 0×, zobrazeno 3183×

Tento článek zatím nebyl komentován.

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!