Časy, kdy jsme i v deseti dokázali zápasy nejen vyhrávat, ale uštědřovat metropolitním soupeřům ještě i dvouciferné příděly jsou už pryč. To co snad bylo možné v Praze, nejde na Liberecku, kde všechny týmy (tedy až na mimořádné případy) nastupují s nejméně třemi lajnami a ještě mají k dispozici dravé mládí! V takovýchto případech jsou pouhé dvě formace záhy u konce s dechem, zkrátka tatam byl první zápas v Lomnici z kraje sezóny, kdy se ještě několik hráčů nevešlo do nominované patnáctky... Dnes jsme byli rádi, že jsme vůbec postavili deset chlapů do pole a podle toho zápas i vypadal, zvlášť když soupeř už dávno ztratil i někdejší respek z trojnásobných šampionů. Veškerá úsporná taktika se navíc zhroutila jak domeček, když šli domácí rychle vedení a dlouho to vypadalo na opravdu hrozivý debakl! Ten se nakonec nezměrnou bojovností hráčů v zeleném naštěstí podařilo odvrátit, ale do teď tápu zda konečnou prohru o čtyři branky za těchto okolností považovat za úspěch, či otevřeně přiznat, že šlo o totální blamáž. Asi od každého něco, podle úhlu pohledu - při sečtení všech neschopenek i nahromadění rozličných jiných absencí vlastně můžeme být rádi, že to zbylé torzo týmu odehrálo relativně se ctí, neřkneme-li rovnou, že vlastně byla velká klika, že se vůbec mohlo hrát...

Zápas jsme samozřejmě začali opatrně a rozvážně, zatímco natěšení domácí se snažili na nás vlítnout, přesto si v úvodních minutách žádnou jasnou příležitost nevypracovali, přesto již na začátku páté minuty vedly, když náš gólman nestačil zareagovat na dvojnásobnou změnu směru puku, která pocházela od brusle (alespoň z mého úhlu pohledu), ale něšlo o úmysl, respektive spíše nedovolené kopnutí. Ještě než se naši dohodli co kdo po...., již to bylo 2:0, v situaci jež mi unikla (nějaká teč), ale na lavičce klokanů znovu vyvolala vlnu nespokojenosti, ovšem především s námi samými, než sudími, či neférovým soupeřem. Kluci se burcovali ke zvratu, ale domácí měli od počátku všechny trumfy v rukou a když se v polovině 11. minuty ujali už tříbrankového vedení (fotbalový kop na branku v tomto případě útočník ještě stihl legalizovat čepelí) vypadala situace již vskutku zle nedobře. Naštěstí ofenzivní rozlet Lomnických zbrzdilo zbytečné vyloučení, jenže přesilovku se nám využít nepodařilo a nazahřmělo ani z několika nadějných brejkových průniků, a jelikož už ani domácí žádnou z akcí brankově nezavršili, šlo se do kabin za stavu 3:0.

Nevím co si kluci v kabině řekli, ale každopádně do začátku druhé třetiny nastoupili úplně jiní hosté, kteří se do domácích s vervou pustili a měli několik nadějných příležitostí skóre korigovat! Jenže branku nevstřelili, zatímco Lomničtí promněnili hned první šanci a v 24. minutě to bylo již 4:0. Na hráče začala padat deka, ale z té je poněkud vytrhla další přesilovka, kterou sice nesehráli nikterak zdařile, ale na jejím konci se přeci jen nadvakrát individuálně prosadil Hlavis. V úvodu 28. minuty se chvíli zdálo se, že by se zápas mohl zlomit, nebo alespoň zdramatizovat, jenže už na konci 29. donácí opět kontrovali a upravidli na 5:1. Nejhůře bylo v 32., kdy byl vyloučen Rony, který navíc s rozhodčími polemizoval tak dlouho, až byl vykázán předčasně odejít do sprchy, čímž se i ony dvě lajny rozplynuly (navíc Pepa musel ještě odsedět kapitánův osobní trest). Čekalo nás dlouhé oslabení, ale jeho úvod byl velice nadějný, neb se nám podařila nádherná kolmice a následovalo evidentní sražení v brankové příležitosti! Jenže Filip, na rozdíl od rozstřelu v Liberci, svůj sólový nájezd přes gólmanovy betony nepropasíroval a tak zase bylo ouvej, zvláště když na trestnou záhy šel ještě jediný dosavadní náš střelec, leč komplikovaná situace se ustála alespoň bez brankové úhony. Pak se ještě dvakrát vylučovalo na obou stranách, ale skóre se už do druhé sirény nezměnilo.

 Naši i v závěrečné části chtěli alespoň korigovat, ale jak se tlačili dopředu nestačili se již vracet a na začátku 42. minuty se zrodil další trestný nájezd, tentokrát na naši branku. Domácí borec byl při penaltě úspěšnější, i když se již zdálo, že ani nezakončí, již skorem stojící puk však napálil nekompromisně pod břevno Alešovy branky, a pokud to tak chtěl, tož bravo, jinak z p..... klika! Naštěstí se nad námi sudí asi slitoval a tak v této fázi vylučoval jen dva domácí. V této fázi, ale za plného počtu hráčů, se nám navíc podařilo i korigovat opět Pavlem, který brankově zůročil Filipovu akci. Jenže místo abychom v přesilovce korigovali, domácí rychlíci zasprintovali a v 47. minutě dosáhli sedmé branky i navzdory týmovému oslabení. Naši již věděli, že je vše ztraceno, zápas dohrávali na poslední kyslíkové rezervy, ale stále bojovali o každý puk, seč jim síly stačily. Jenže mělo být ještě hůže, neboť Pepa v 52. minutě vyfasival desítku a tak se závěr zápasu dohrával už jen v osmi lidech. Přesto poslední branku zápasu vstřelili v 54. minutě zelenobílí, když po Doskyho přihrávce trochu záhadně (alespoň pro mě) propálil domácího gólmana Martin Skácel. Pak snad ještě v další přesilovce skóroval i Filip, ale protože to prý bylo již po přerušení hry, stal se obětí výpadu jednoho z domácích hráčů, který se šel také sprchovat. Pro Filipa ovšem zápas také skončil, neb 2+2, již také znamenaly definitivní stop. Zápas se již dohrával ve čtyřech na obou stranách a třebaže se klokani již sotva drželi na nohou, měli více ze hry, byť to lze již přičíst tomu, že domácí byli již myšlenkami jinde... [chystali se definitivně rozhodnout, zda hrát kvalifikaci, či nikoli]

Přes relativně vysokou porážku, je třeba všem zúčastněným poděkovat, že k zápasu dorazili, neb nesehrání zápasu (se solidní diváckou kulisou, žel ne všichni byli objektivní, nebo alespoň kultivovaní) by bylo ostudou mnohonásobně větší...

Sestava: Flígr -- Žák, Skácel, Koumal, Vondrák -- Hlaváček, Schubert, Cetl; Doskočil, Fencl, Řeháček.

Vypisovat kdo a proč nepřijel, by bylo dlouhé povídání, ale po pečlivé analýze všech absencí je zřejmé, že je vlastně štěstí, že pro nás sezóna letos končí tak brzy a jakékoli prodlužování by bylo hazardováním s dobrým renomé zelenobílého hokeje...

PROTO SOBOTNÍ ZÁPAS S PSK LIBEREC BUDE PRO ROČNÍK 2010/2011 (asi) DEFINITIVNĚ POSLEDNÍ, což je zvláště pro mne velice trpké konstatování, ale realita je dnes jaká je, a s tím zkrátka nic nesvedem...!!!

13.02.2011 (22:06), damhA, NOVINKY, komentováno 0×, zobrazeno 3249×

Tento článek zatím nebyl komentován.

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!