Záchranářský úspěch travnatých klokanů, a zejména fakt, že po dlouhých letech fotbalisté Bohemky v tabulce předskočili vršovického rivaly, mi daly euforicky zapomenout na fakt, jak blízko byli zelenobílí k sestupu v případě, že bych tu v sousedském pořadí neakcentoval naše výrazně lepší skóre, ale uplatnil vzájemné zápasy...

... stejná euforie mi pak pomůže pozapomenout na fakt v jakém marasmu se pohybují současní ledoví klokani a v "okurkové sezóně" »vzpomenout« na doby kdy zelenobílí s červenobílými soupeřili jako "rovný s rovným" i na kluzišti!!!

NEVĚŘÍTE?!?

Pokud neznáte mé historické stránky, tak vám nabízím malý exkurs...  --»

Hokejová rivalita Vršovických playerů se Slávisty se datuje od roku 1916, kdy vznikl v rámci AFK i bandyhockeyový team, jež je v považovám za předchůdce kanadských ledových klokanů. Do značné míry zcela neprávem, tehdejší zelenobílý celek stál oběma hohama na pevné zemi a vedli si více než dobře... Jenže, dle mých bádání v dobových pramenech něšlo ani náhodou nikterak o hokej lední, ale jednu ze dvou forem "landky", tedy pozemního hokeje, v tomto případě redukované formě (1+7), jenž, ač tehdy hrán pod širou oblohou, má dnes nejblíže k pozemnímu hokeji halovému, v němž letos muži Bohemians po několikaleté pauze opět oslavili mistrovský titul... [!!!!!]

Soutěžní tým s bruslemi s ostrými břity k mistrovskému zápolení na ledě postavili Vršovičtí až v sezóně 1929/30, tehdy se sice lední klokani se Slavií potkat mohli, neb deset v rámci středočeské župy přihlášených mužstev nebylo ještě rozděleno do výkonostních tříd, ale los určil, že se zelenobílí s červenobílými v jedné ze tří základních skupin nepotkají... Jediný dohledaný výsledek pak je štvanický debakl 1:25 s mistrovským LTC Praha, leč čestný úspěch ing. Kříže měl ve své době velkou váhu a prestiž, neb domáci soupeři "tenistům" mnoho branek nedávali, tím méně pak doslovní zelenáči... :-)))

Slavia sice tehdy (na rozdíl od hokejového úplného pravěku) nepatřila k absolutní republikové, ba nejednou dokonce ani župní elitě ne, ale lední klokani stáli v soutěžní hierarchii vždy alespoň o třídu níže a na tomto faktu změnilo až vítězství AFK Bohemians v jedné soutěžní skupině župní I. třídy v sezóně 1946/47 a následné euforické barážové vítězství na ledě LTC Kyje. Dvě sezóny se následně zelenobílí řadili mezi divizní celky (tehdy šlo o 2. nejvyšší soutěž!), ale třebaže se tu mužstva zařazovala podle geografického klíče ve stejném soutěžním oddělení se klokani s červenobílími opět nepotkali...

To změnila až reorganizace po sezóně 1959/60, kdy to opravdu nikdo nečekal. Tehdejší Dynamo Praha bylo jedním ze sestupujících celků z II. ligy do tehdejší oblastní soutěže (dobový ekviv. divize), kde se vcelku solidně prezentoval tým Spartaku STALINGRAD, jak se tehdy ledoví klokani "kódovali". Zařazení vícero Pražských týmů do stejné soutěžní skupiny však dle tehdejší praxe pravděpodobné nebylo, jenže pak zasáhli politici... Radikální změna krajského zemského uspořádání se odrazia i v hokeji a šest divizních skupin nahradilo osm krajských mistrovství. To co venkov tehdy snad i uvítal byla pro pražský hokej katastrofa, neb neligová metropolitní mužstva byla tímto uspořádáním doslova "uvězněna" v územněsprávních hranicích hlavního města...

V sezóně 1960/61 tak Dynamo a Stalingrad hrály pražský regionální přebor ve společnosti rovněž ex-divizní Ruzyně, jež tehdy nečekaně triumfovala, k čemuž "letcům" mj. pomohlo i to že zelenobílí tehdy červenobílým uzmuli všechny čtyři body!

 6.        Sp. Stalingrad – Dynamo Praha  4:0 (2:0, 1:0, 1:0)

             branky klokanů: Pohůnek, Flora, Bastl a Dvořák

             pozn.: Dosud suverénní exligové Dynamo [tj. Slavia] mělo sice územní převahu, ale když neproměnilo ani trestné střílení nemohlo bodovat -- ledoví klokani opírající se o famózní výkon brankáře Kovařoviče si vítězství za nezměrnou bojovnost, obětavost i střeleckou efektivitu plně zasloužili. Tento úspěch pak naše borce "na obrátce" překvapivě katapultoval do čela tabulky...

 

12.       Dynamo Praha – Sp. Stalingrad  5:6 (1:1, 2:3, 2:2)

             branky klokanů: Burda a Pilát po 2, Blahovec a Dvořák

             pozn.: Přímý souboj o druhé místo měl nesmírně dramatický průběh, skóre se přelévalo ze strany na stranu, ale nakonec se bohyně Vítězství přiklonila na stranu zelenobílých, a naši borci nejtěsnějším rozdílem vybojovali potřebnou výhru...

Tento fakt pak přes několik zbytečných ztrát zelenobílých znamenal v konečné tabulce shodný výsledný bodový zisk a třebaže u druhé příčky vzájemné zápasy nerozhodovaly, ledoví klokani  poprvé a doposud i naposledy své sešívané soky přeskočili i v konečném hodnocení sotěže... [alespoň v seniorské kategorii, k čemuž nám pomohlo o tři góly lepší úhrnné skóre (66:37 vůči 55:29), byť do nedávna uplatňovaný poměr branek by tu vyzníval pro soupeře...]

V sezóně 1961/62 pak oběma rivalům prvenství vyfoukla rezerva Sparty, respektive tehdejí Spartak Sokolovo "B". Tentokrát již ledoví klokani tak úspěšní nebyli, byť souboje "rovného s rovným" to stále byly...

 4.        Dynamo Praha – Sp. Stalingrad  3:2 (1:0, 0:2, 2:0)   

             branky: Frič a Pechl 

             pozn.: Ve střetnutí prvního s druhým "Slávisté" zklamali, vázla jim kombinace a útokům scházela střelba, za vítězství tak mohou děkovat jen brankáři Holečkovi a faktu, že klokanům (kteří nastoupili bez "hostujících" fotbalistů a měli jen čtyři hráče na střídání) v závěru již zřetelně docházely síly...

 

10.       Sp. Stalingrad – Dynamo Praha  2:1 (0:0, 2:0, 0:1)

             branky: Janek a Kiršner

             pozn.: Překvapující porážka dosud vedoucího Dynama ["sparťanská" rezerva měla několik odložených zápasů] se zrodila na Nikolajce tonoucí v přívalech deště. V zápase na hranici regulérnosti (spíše "vodního póla" než hokeje) měli sice červenobílí územní převahu, ale klokani se stavu hrací plochy lépe přizpůsobovali a zvýšenou bojovností vybojovali cenné vítězství, které "Slávisty" zbavovalo reálné šance celou soutěž vyhrát...

V sezóně 1962/63 se již opět do soutěže zapojil z II. ligy sestoupivší tým Ruzyně, ale tentokrát se již do vršovického souboje o nejvyšší příčku nepletl - opět pro nás nedopadl dobře, ale alespoň částečná změna titulatury potěšila... 

 7.        Dynamo Praha – ČKD Praha  4:3 (0:2, 3:1, 1:0)   

             branky: Pospíšil, Fiktus a vlastní 

             pozn.: V přímém souboji o první příčku ledoví klokani měli vynikající vstup do zápasu a ještě v úvodu druhé třetiny zelenobílí vývoj "vršovického derby" (hraného na Štvanici) zdánlivě kontrolovali [0:3!]. Pak se však "slávistický" brankář Holeček (zpytující svědomí za "svou" třetí branku) vypjal k famóznímu výkonu a jistotou vzadu se povzbuzení červenobílí vrhli do útoku a nakonec zdánlivě ztracený zápas dokázali otočit... 

 

14.       ČKD Praha – Dynamo Praha  0:2 (0:1, 0:0, 0:1) 

             pozn.: Rozhodující duel přilákal na Štvanici na 2500 diváků a ti v mnohém ohledu museli nejspíše odcházet zklamáni. Zápas byl nervózní, hra neurovnaná a gólových akcí jako šafránu. Zelenobílí potřebovali bezpodmínečně zvítězit, ale jejich snaha o vstřelení branky končila na bezchybném gólmanu Holečkovi, naopak brejk červenobílých znamenal vedení hostí (Münich). Jelikož snaha ledových klokanů o zvrat byla velice křečovitá, kontrolovali "Slávisté" zápas poměrně v poklidu a v závěru z brejku své vedení ještě pojistili (Wagner). Přes všechny prognózy se tak žádné hokejové drama před solidně zaplněnou Štvanicí nekonalo...

Byly to nervy do posledního kola, žel ne do posledních sekund, leč napřesrok již klokani přehráli všechny soupeře a rovněž okusili II. ligu... Hráli ji tři sezóny, ale jen v ročníku 1965/66 byli zařazeni ve stejné skupině a když uspěli jen v jednom ze čtyř zápasů, zde již jde o jasnou VÝHRU BOHEMIANS a ničím nezpochybnitelnou PORÁŽKU SLAVIE... :-)))

3.       Bohemians – Slavia Praha  3:4 (1:2, 0:1, 2:1)

         branky: Tenner, Chmelík a Vojtěch

              pozn.: Pražské derby posledního s prvním přilákalo plné tribuny a bylo od první minuty nelítostným bojem, měně již kvalitním druholigovým hokejem. Zápas měl nečekaný úvod, neb Bohemians hned v úvodu nejenže ustáli vyloučení, ale v trvajícím oslabení šli Tennerem dokonce do vedení. V již tak nervózním a tvrdém zápase hosté ve 12. minutě vyrovnali, ale rozhodčí Čuhárovu branku neuznal pro postavení dalšího hráče Slavie v brankovišti. Přesto Slavie zápas ještě v první třetině otočila, když v 18. min. dvakrát skóroval Hildebrant (jednou po zaváhání jinak výborného Hoznourka). V 25. minutě skórovala v oslabení Slavia Gottwaldem a zdálo se, že dvoubrankový náskok červenobílých emoce uklidní. Ve 43. minutě však klokani snížili Chmelíkem a na ledě se znovu přiostřilo, třebaže v 52. Tůma zvýšil na 2:4. Pět minut před koncem zprvu banální poštuchování přerostlo v hromadnou bitku do níž se zapojily i lavičky a na led skočil dokonce jeden z diváků (nemluvě o doprovodných potyčkách přihlížejících). Teprve po pěti minutách se podařilo zápasící roztrhnout a utkání dohrát. V 57. dal klokan Vojtěch kontaktní gól, ale Bohemce již nebylo souzeno vyrovnat. Zelenobílí s favoritem statečně bojovali o každý puk, Slavia si často s bojovností soupeře nevěděla rady, pročež fanoušci sledovali nebývalé drama (někteří jej i pocítili), ale hokejově zápas zklamal. Pochvalu zaslouží oba brankaři (Hoznourek a Slavata) a nad průměr vynikli nápaditostí akcí dva útočníci – domácí Chmelík a hostující Hildebrant.

 

10.    Slavia Praha - Bohemians  7:2 (0:0, 3:0, 4:2)

         branky: Volf a Dědek

              pozn.: Domácí nastoupili bez distancovaného Čuhára, ale již s uzdraveným Slavatou, a zpočátku na nich byla patrná deprese z porážky v Budějovicích. Klokani však nedokázali tohoto rozpoložení soupeře využít a tak osud zápasu rozhodla 25. minuta, kdy se červenobílí ujali vedení, které záhy pojistili. Tato branky daly zápasu ráz a přes velikou obětavost zelenobílých i bravuru gólmana Hoznourka se před plnými ochozy otevřeného kluziště v Edenu (Sport uvádí 2500 přihlížejících, Slovo o tisícovku více, navíc jako prvního střelce klokanů uvádí Chmelíka) zrodil výsledek až krutě jednoznačný. Hattricku dosáhl Slávista Prošek, mezi střelci vítězů figuruje i Rezler, jež v blízké budoucnosti bude oblékat dres zelenobílý… [vyloučení 2:5, využití 0:0] 

 

18.     Bohemians – Slavia Praha  6:2 (2:0, 2:1, 2:1)

(17.)  branky: Dědek 3, Vojtěch, Sigan a Svoboda

              pozn.: Vrcholná bojovnost, obětavost, důraz a chuť do hry na straně jedné, hokejový chlad, nepřesnost hraničící u některých hráčů až s nezájmem, na straně druhé, tak lze charakterizovat toto pražské derby. Možná až 2000 diváků vidělo na Štvanici zasloužené vítězství bodově potřebnějších domácích. Ti zvolili účinnou obrannou taktiku spojenou s rychlými nebezpečnými protiútoky, kterýžto záměr jim 100% vyšel. Zelenobílí dokázali využít chyb obrany Slavie i slabšího dne gólmana soupeře (Bruk byl až za stavu 5:1 vystřídán Vokálem), který nesl spoluvinu na třech laciných brankách. Pochvalu zasloužilo celé vítězné mužstvo, u poražených snad jen Fröhlich. [Přesilovky 5:4, využití 1:0] Již spíše jako perličky zmiňme, že jeden ze střelců soupeře (Škoda) již zanedlouho oblékne dres zelenobílý a ještě v osmdesátých letech hrající Sigan byl tentokrát ve Sportu uveden jako Sigoň…

 

24.     Slavia Praha – Bohemians  7:1 (3:0, 0:1, 4:0)

         branka: Tenner

              pozn.: V bojovném zápase prokázala Slavia vůli odčinit blamáž v posledním měření sil. Na rozdíl od minule hráli červenobílí s chutí a celkem jednoznačně vyhráli. Vítězům zahrála takřka bezchybně obrana a v útoku se dařilo Proškově řadě a zejména střelecky disponovanému Hildebrandovi (3 góly). I přes sedm obdržených branek byl oporou zelenobílých gólman Hoznourek a v poli zasloužil pochvalu zejména Dědek (ale který?)! Zajímavé je že Sport uvádí návštěvu 1200 diváků, zpravodaj Svob. Slova odhadoval počet přihlížejících na 2500!? Vyloučení 4:5, využití 2:0. No, díky Bohu alespoň za tu jednu vítěznou třetinu… 

V sezóně 1966/67 lední klokani z republikové soutěže sestoupili a přes epizodní návraty se na "úroveň" Slavie již nikdy nevyšplhali a když v sezóně 1978/79 červenobílí v baráži odvrátili propastný pád z 1. národní ligy až do městského přeboru, zbyla pro duely "rovného s rovným" jen mládežnická klání...

------------------------------------------------------------

Pomineme-li padesátá léta, kdy Stalingrad-dorost podvakráte zatlačil Dynamo (v sezóně 1957/58 až do druhé třídy, když se hrálo 6:2 a 3:6, ale zelenobílí urvali bod i "spartě" a zachránili se v městském přeboru výslovně právě na úkor červenobílých) pod sebe v regionálním mistrovství, pak tu jsou šedesátá léta, kdy Bohemka hrála mezi dorosteneckou elitou, zatímco červenobílí se do republikové soutěže dostali až vznikem juniorské II. ligy. V sedmdesátých letech se role otočily a ligové body se "vršovické derby" [pomineme-li souboje s "béčky"] na ostro hrálo až v sezóně 1977/78. Zelonobílí v čtyřiceti zápasech získali jen čtyři body, ale vedle skalpu 1.ČLTK druhý, nad jiné cený, pocházel právě i od Slavie (5:4)! 

V sezóně 1978/79 došlo na rozdělení na mladší a starší dorost a ligu hráli zelenobílí jen v mladší kategorii. Zato nadmíru úspěšně, neboť šesté místo v desetičlené skupině bylo v oddílových podmínkách určitě maximem. Nejvíce nepochybně hřály tři výhry nad Slávií (nejvyšší 8:3) a fakt, že na rivaly zbyl až 7. flek. I v následující sezóně byli zelenobílí červenobílým více než důstojným soupeřem, na body vyhráli vzájemná měření sil 5-3, v konečném účtování dosáhli shody 23 punktíků, ale úhrnné skóre na konečnou sedmou příčku dle tehdejších kritérií posadilo soupeře. Jenže s postupem času a nástupem sportovních tříd bylo hůř a hůř a v dalším ročníku uhráli klokani už jediný bodík a ve třech dalších sezónách již v kategorii mladšího dorostu ve vršovických derby bodovat nedokázali vůbec...

Poslední prvoligovou sezónou pak byl ročník 1983/84, kdy se mezi elitou na okamžik ohřáli i dorostenci starší, i jim sice záhy zmrzl úsměv na rtu, ale právě jejich výhra v Edenu (3:2) klokanům zdvojený sestup alespoň drobet mravně zpříjemnila...

 

V kategorii žákovské se Slavia s Bohemkou potkávala až do počátku devadesátých let, ale to už od počátku let osmdesátých vesměs nebyly souboje rovných s rovným (leč krajský princip základní fáze mistrovských soutěží tomu tak chtěl) a dvouciferné výsledky tu byly bezmála pravidlem - největší ostudou pak byl výprask od sešívané rezervy 1:42 v naší derniérové žákovské sezóně 1996/97 :-(

Kde jsou ty doby, kdy v sezóně 1962/63 pravděpodobně regionálně mistrovský tým ČKD Praha vyprášil Dynamo 8:0 - teď už si žel o vlastní mládeži můžeme leda nechat snít... :-(((

01.06.2014 (12:21), damhA, NOVINKY, komentováno 1×, zobrazeno 3263×

Jak jsem se právě v mailové korespondenci dozvěděl, tak v tomto příspěvku několikrát zmíněný Bohumil CHMELÍK, není již funkcionářem Kobry, jak mnou tu »bylo« mezi řádky uvedeno, ale doslova před pár dny, dne 20. května tohoto roku, odešel do hekojevého nebe...
R. I. P.
Připomeňme, že zesnulý přišel do Bohemky zhruba v 1/4 rozehraného druholigového ročníku 1964/65 (z Motorletu) a sedmi mistrovskými brankami přispěl k úniku ze sestupové příčky, načež v následné baráži přidal nejméně dvě další [střelce šesti gólů v domácím zápase s Tatranem H. Bříza se mi žel zjistit nepodařilo]. V následující sezóně 1965/66 pak byl vůbec nejlepším oddílovým střelcem s 17 druholigovými brankami!!!!! S touto vizitkou odešel právě do Slávie, ale v atmosféře totálního rozvratu v oddílu L.H. v důsledku emigrace "klokana" Zábrodského mu to nelze v nejmenším zazlívat...
Díky za vše, NEZAPOMENEME!!!



Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!