logo ihc bohemians ihc bohemians praha logo fb ihc bohemians
HOME SOUPISKA TABULKA STATISTIKY ROZLOSOVÁNÍ FANSHOP FÓRUM FOTOGALERIE OS IHC BOHEMIANS HISTORIE ODKAZY

druhý soutěžní duel

C.C.M. P.H.L.  s

»ICEBREAKERS«

CHLEBÍČKY LETNÁ

t e p r v e   a ž 

v neděli 30. září od 19:00

v holešovické malé hale  

 

čtvrtek 20. září

tradičních 21:15

ZS Neratovice

 

Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?

 

ihcbohemians(a)email.cz

 

logo_praha10
M? PRAHA 10

logo_buldoci_neratovice
HC BULDOCI NERATOVICE

NOVINKY - VELIKONOČNÍ NADÍLKA, CHCETE-LI...

VELIKONOČNÍ NADÍLKA, CHCETE-LI...

... v rámci Velikonočních svátků,

ale především významného klubového jubilea

se opovažuji vám představit

PÁR HOKEJOVÝCH OSOBNOSTÍ ZELENOBÍLÉHO STOLETÍ --

nečiním si žádné nároky na absolutní přesnost, natož vyčerpávající úplnost, 

třeba o exklokanu Jiřím BASTLovi, jenž emigroval v šedesátých letech

mi bylo pamětníky tvrzeno, že si prý posléze zahrál i NHL --

nedokázal jsem si to ani potvrdit, ani to nechci kategoricky vyvracet,

je to zkrátka jen takový pelmel perliček,

který si prostě můžete přečíst, ale NEMUSÍTE...!!!!!

 

Zamýšlíme-li se nad největší STAR, jež kdy prošla řadami ledových klokanů, tak nezbytně nemůže být nevzpomenout mistr světa z dvaasedmdesátého Jiří Kochta (*11.10.1946), jenž Bohemkou prošel od prvních hokejových krůčků až po základní vojenskou službu; v zelenobílých barvách tak stihl vybojovat jak stříbrnou medaili v mistrovství republiky juniorské kategorie, tak druholigovou soutěž pro seniorské mužstvo -- pak už ovšem tento juniorský reprezentant (ještě jako náš hráč!) přes vojnu v Dukle Jihlava zamířil do pražské Sparty, přesto prý v hloubi srdce zůstal klokanem... [roku 1982 zůstal ilegálně v Německu, kde mu svaz odmítl prodloužit hostovačku]. Obzvláště pikantní pro mne byly okolnosti vyjednávání přestupu, jež jsem našel v klubovém archivu na Hagiboru, kdy se vedle oficiální částky licitovalo i neoficiálně a to socialistickou formou v množství hokejek, puků a tréninkových jednotek na holešovickém ZS.

    Do Sparty tehdy asi dosti obdobně zamířili i jeho spoluhráči Vladimír Müller (*194?) a Miroslav Kuneš (*25.3.1946), dlouholetí prvoligisté, přičemž druhý jmenovaný byl jeden čas i sportovně-technickým ředitelem holešovického klubu a dodnes je členem představenstva AC a předseda občanského sdružení HC. [mistry republiky nejsou, tím se stal jen J. Kochta a to hned 2× na vojně s Jihlavou...]

    Ještě dorosteneckou ligu v zelenobílém dresu hrával o generaci mladší "sparťan" Jiří Kročák (*196?), pozdější dvojnásobný mistr republiky [89/90 a 92/93] a dnes ve Spartě trenér mládeže... V letech 1947 až 1949 hrál za AFK Bohemians tehdejší "divizní soutěž" [v té době byla divize druhou nejvyšší kategorie!!!] Miroslav Kameník (*19??), jenž sice nebyl odchovancem (a po sestupu ani srdcařem), zato později rovněž dvojnásobným mistrem republiky se Spartou, tehdy Sokolovem [52/53 a 53/54].

    Své první hokejové krůčky v Bohemians absolvovali i další známí hráči jako Jan Hlaváč (*20.9.1976) či Roman Málek (*25.9.1977), ale ti odešli za lepším ještě v žákovském věku.

    Jako žák hrával za Bohemku [resp. tehdy Spartak Stalingrad] i Jiří Holeček (*18.3.1944), další výrazná osobnost našeho hokeje. Tento trojnásobný mistr světa [72, 76 a 77] a legendární brankář začínal v Tatře Smíchov [pokračovateli LTC], a po odmítnutí ve Slavoji přišel k nám. Odehrál »u nás« sezónu 1957/58 a kuriózní i pikantní je, že toto vše bylo dle jeho vlastního tvrzení v době, kdy se mu příčilo být gólmanem a chtěl hrát v poli. V našich barvách proto tehdy budoucí "Fakír" nechytal (naším brankářem byl jeho starší bratr Karel!), ale působil tu v roli právě opačné, jako útočník!!! Do "klece" jej, ku prospěchu svého i čs. hokeje, vrátili až v Edenu...

    Další nezapomenutelnou osobností ve službách Bohemians [tehdy ČKD Praha] byl i dvojnásobný mistr světa [47 a 49], sedminásobný mistr republiky a pětinásobný nejlepší ligový střelec Vladimír Zábrodský (*7.3.1923). Pravda klokanem se stal až ve čtyřicíti, ovšem jako hrající trenér sestavil velmi perspektivní mužstvo, jež kombinací dravého mládí se zkušenými matadory mělo do budoucna veliké ambice -- jenže pak populární "Vovka" roku 1965 emigroval (dnes žije ve Švédsku) a důsledek této události pak klub velice tvrdě zasáhl a hokejisty málem zlikvidovalo [byť tehdy oficiálním zdůvodněním byla vysoká nákladovost; vedení TJ se usneslo oddíl rozpustit a dalo velikou námahu toto rozhodnutí revokovat], leč toto neblahé intermezzo fungování oddílu žel již citelně poznamenalo, a po sportovní stránce první tým [postavený na dorosteneckých vicemistrech republiky ze sezóny 62/63] zcela rozbilo...

     Z internacionálů jistě stojí za vzpomenutí Evžen Musil mladší (*10.9.1958), jenž absolvoval 558 prvoligových zápasů za Pardubice (2× mistr, třetí titul přidal se Spartou, v zahraničí působil především v Německu), do Bohemky pak přišel až v 35 letech ze Slavie (zprvu na hostování) -- krátkodobě pomohl k tomu, že klokani byli v sezóně 1993/94 třetím nejlepším týmem v Praze, chvíli byl i hrajícím koučem, po sestupu z druhé ligy ovšem tým logicky opustil a do zelené dresu s klokanem se naposledy oblékl před pěti lety v exhibici k 80 letům kanady, kdy za druholigové veterány proti přeborovému týmu i skóroval...

    Ledovým klokanem byl rovněž i relativně nedávný trenér Sparty Pavel Hynek, jenž hrál v sezóně 1993/94 II. NHL za Bohemku právě s Musilem...

    Třebaže nikdy netrénoval seniorský tým, tak asi největší osobností na klokaní lavičce byl v srpnu 2008 zesnulý Josef Lánský (*18.3.1919), jenž rozdával své hokejové zkušenosti především mladým klokánkům déle než čtvrt století a žel podmínky pro to plně rozvinout své trenérsko-pedagogické dovednosti dostal po tříletém intermezzu ve Spartě až v Edenu. Otázkou tak je, byl-li Slavistou tělem a duší, jak tvrdil červenobílý web po jeho skonu, leč v letech 1962 až 1981 kdy působil jako hospodář československého reprezentačního celku, moderněji kustod, tak byl na klubové úrovni prokazatelně klokanem...!!!

    Ligový dorost Bohemky pak trénoval mj. i Oldřich Mlčoch (*4.11.1920), jenž koncem šedesátých let úspěšně vedl i reprezentační tým Jugoslávie [mj. OH 68 - vítěz skupiny o 9. až 14. místo], a šéftrenérem (po té co tři roky vedl oddílové seniory) byl jistý čas i další internacionál Rudolf Černý (*23.12.1926), jenž rovněž působil v Jugoslávii (mj. mistr se slovinskou Jesenicí) a Rakousku...

    Málo známo, ba až takřka neznámo je, že kromě Slavie, Sparty, LTC a 1.ČLTK "Bohemkou" prošel i veleslavný Jiří Tožička (14.XI.1901-15.V.1981), tedy již ne jako hráč, ale jako trenér v první polovině padesátých let, přičemž doloženého ho mám v době, kdy se klokani zbavili patronace železničářů a uchýlili se pod mocná a asi i vlivná křídla ČKD Stalingrad (co je paradoxní, že ač zároveň byl na OH 1952 i koučem reprezentace, o jeho tehdejší klubové příslušnosti se nenajde takřka nikde nic - že by fobie k pojmu?)!!! Jeho "zelenobílé" angažmá sice nebylo asi dlouhé, ale pro zařazení do vyšší výkonnostní třídy významné, ale pak neodolal minimálně po sportovní stránce nepochybně lukrativnější nabídce SONP Kladno, což lze u hokejového kouče jistě pochopit, ČKD tu disponovalo jen závodním kluzištěm odkázaným na přízeň přírody kdesi ve Vysočanech, Kladno již nabízelo zimní stadion s umělým ledem a mnohem větší perspektivy...

    Lední hokej za Bohemku hrály i další známé osobnosti, či velikáni z jiných sportů -- hráči jako "pozemák" Antonín Pilát či další mnohonásobný pozemkářský reprezentant Josef Laciný, který na hladce zamrzlou vodu utíkal ještě o poznání aktivněji a mnohem mnohem  déle - od konce padesátých do začátku sedmdesátých let, a když na druhou hokejovou ligu neměl výkonnost či čas, hrál alespoň přebor za rezervu...

    Výčet fotbalistů "pod obojí" by byl nesmírně dlouhý, v sportovním dávnověku, kdy se zimní sporty omezovaly na pár týdnů ročně (pokud vůbec) vlastně ani hokejová specializace být nemohla, a tak hokej hráli primárně v zimním období nevytížení fotbalisté, ale také atleti, tenisté, vodáci či jiní sportovci, jimž zimní pauza byla proti mysli. Jenže čím byl ing. Kříž, autor historicky nejstarší doložitelné mistrovské branky kanadského týmu, navíc do sítě LTC, nevíme, jen můžeme vyloučit, že by byl fotbalistou prvního týmu, nebo alespoň do ligového mistráku v kopané nenastoupil... Pokud jde o tehdejší bandy, tak zde dominuje jméno Pazdera, jež lze spojit s klubovým těžkým atletem, ale to zda šlo o jednoho a téhož, nebo třeba o sourozence, to se mi nikde vyslídit nepodařilo...   

    Z dob před půlstoletím vzpomeňme alespoň fotbalistu Františka Mottla (19.VI.1932-1.III.2011) se 718 utkáními klubového rekordmana co do startů za první mužstvo týče (1956-67), v hokeji jich jistě připojil také požehnaně, ale mezi střelci se neobjevuje... To jeho fotbalový souputník František Fiktus (*13.V.1936) byl i v hokeji vyhlášený kanonýr, neb jen na stránkách Sportu byl uveden z kraje šedesátých let jako autor deseti branek ledových klokanů, a to kolik jich dal v zápasech u nichž byl v tisku uveden jen holý výsledek, a mnohdy ani to ne, se můžeme jen dohadovat, neb si žádné záznamy nevedl a klubové ani svazové neexistují... Ze stejné fotbalové party na ledě alternoval i Moroslav Pohuněk (*23.II.1934), autor nejméně tří branek (z toho jedné Slavii, tehdy Dynamu, při výhře 4:0 v sezóně 60/61), byť většinou psaný mylně jako Pohůnek, a to mnohdy i ve fotbale...

     Nejvýznamnější osobou a prolínající se oběma nejpopulárnějšími sporty ale asi byl o desítku let starší Jiří Rubáš (5.II.1922-16.V.2005), již věhlasný fotbalista ale i dlouholetý trenér Bohemky (ve dvou turnusech 14 let), Plzně, Sparty i Ostravy (s Baníkem mistr 75/76), ale i výborný hokejista, který v sezóně 1946/47 pomohl ledovým klokanům vybojovat postup do divize, již si pak i zahrál, ale především jedna z klíčových osob, jenž v padesátých letech zprostředkovali přechod obou oddílů zpod patronace Železničářů pod strojírenský gigant ČKD, což byl čin jenž jen těžko můžeme dnes docenit, ale historie Bohemky by se asi ubírala zcela jinými cestami -- jakými by byly jen plané spekulace, ale jen stěží by tu byly radostnější a perspektivnější; př. hokejová Lokomotiva, pravděpodobný nástupce, mizí v zapomnění již na konci šedesátých let...

    Jako poslední "osobnost" co oddílem prošla, zvolme člověka z kulturní branže s orientálním jménem Sagvan Tofi (7.IX.1964), o tom, že s prvním mužstvem minimálně trénoval jsem získal několik nezávislých svědectví, ale zda si za zelenobílé mužstvo i soutěžně zahrál nemám věrohodné doklady -- upřímně o tom velice pochybuji, a to ne snad, že bych chtěl zpochybňovat herco-zpěvákovy herní dovednosti, jež jsou nesporné a za HC Olymp nastupuje, nebo minimálně nastupoval... Jen si nedokážu představit, že by se něco takového ve inkriminované době veřejně neprovalilo a Štavanice by nebyla doslova obležena davy vřískajících náctek... Na druhé straně Martin Dejdar - za Prospektu - si přebor doložitelně zahrál a rekordy v návštěvnosti evidentně nezpůsobil - jenže, přeci jen, Sagvan byl TOFI, vyhlášený manekýn a lamač dívčích srdcí... -- hlavní hrdina »Poslední sezóny« je jistě také populární, ale takovýto nimbus nikdy neměl...

12.09.2016 [6:42]

dvd: jestli to vyznělo, že byl náš odchovanec, tak se omlouvám, ale tak jsem to nemyslel... V žácích klokanem nebyl a jistě nebyl ještě ani takový lamač dívčích srdcí, teda předpokládám... :-)))
PS/ jak již uvádím jinde, po roce 1991 "uhlíři" zanikli a chtě-li se sklouznout musel se k někomu přidružit, ale novou registračku si nejspíš již neudělal. Za HC OLYMP (nezaměňovat s přeborovým Olympikem), což je jakási hokejová obdoba fotbalové »Amfory«, nastupoval ještě relativně nedávno, tedy na hokej jistě zcela nezanevřel...

2. dvd
07.09.2016 [10:08]

Tofi hrával v žácích za US Praha a samozřejmě proti Bohemce, ale nijak nevynikal (byl malej vzrůstem), byli tam lepší hráči. Vorlíček atd. V dorostu už nehrál.

27.03.2016 [17:23]

Jiří Kročák narozen 16.9.1964


 1

Přidat komentář:

Musíš být přihlášen!